Článek
S snížila na stupeň CCC hodnocení dlouhodobých úvěrů a naznačila možnost dalšího zhoršení, když uvedla, že výhled je negativní. Podle ní negativní výhled značí, že je nejméně třetinová šance, že by mohl být rating během dalších dvanácti měsíců opět snížen.
Snížení znamená, že Ukrajina si musí zabezpečit své financování, aby se vyhnula bankrotu.
„Snížení odráží náš pohled na politickou situaci, která se značně zhoršuje. Jsme přesvědčeni, že to zvyšuje nejistotu, pokud jde o pokračování ruské finanční pomoci během roku 2014, což vystavuje rostoucímu riziku schopnost vlády obsluhovat dluh,“ uvedla agentura a dodala: „Myslíme si, že budoucnost současného ukrajinského vedení je nyní méně jistá než kdykoli předtím od chvíle, kdy začaly v listopadu 2013 protesty.“
Rusko pozastavilo nákup dluhopisů
Ukrajina má letos splatit 17 miliard dolarů. Rusko jí loni slíbilo pomoc, když uvedlo, že nakoupí dluhopisy za 15 miliard. První tři miliardy uvolnilo na konci prosince. Na konci ledna, ale pozastavilo uvolnění druhé tranše ve výši dvou miliard, když odstoupil premiér Mykola Azarov. Ve čtvrtek ale mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina uvedl, že Rusko pomoc neruší, ale situace se musí nejprve vrátit do normálu.
Zdroj z ukrajinské vlády na začátku týdne uvedl, že druhá tranše by měla být uvolněna v pátek. To se ale zřejmě nestane.
Obsluha ukrajinského dluhu už od začátku února vzrostla, uvedl web MarketWatch. Jestliže ročně činila ještě na začátku února miliardu dolarů, 19. února to už bylo 1,325, i když ve čtvrtek poklesla na 1,3 miliardy.
Politická krize na Ukrajině má ale dopad na celý region, oslabuje celý východoevropský rozvojový trh, uvedl MarketWatch.
Slábne hřivna
Krize má dopad i na slábnutí místní měny hřivny, ve středu se dolar prodával za devět hřiven. Od začátku roku dolar vůči hřivně stoupl o 8,5 procenta a euro ve stejné době o 7,8 procenta. V listopadu před začátkem protestů byl dolar za 8,20 hřivny.
To zvyšuje cenu jakéhokoli dovozového zboží a ztěžuje to situaci obyčejných Ukrajinců. Většina si jich kupuje oblečení na trzích, kam se vozí ze zahraničních secondhandů. Situace tak začíná připomínat stav v Jugoslávii po válce v roce 1995, i když potravin je zatím dost.