Článek
Právě ty však ukončily tvrdé boje, ve kterých Ukrajina utrpěla těžké ztráty. „Naplnění minských dohod může znamenat zničení země,“ řekl Danilov.
„Když je (reprezentanti Ukrajiny) podepsali pod namířenou ruskou zbraní a Německo a Francie se dívaly, bylo všem rozumným lidem jasné, že je nemožné tyto dohody splnit,“ dodal.
Ukrajině chce s vyzbrojením pomoct i Polsko
Danilov současně opět varoval před tím, že bude-li Západ tlačit Ukrajinu do splnění minských dohod, mohlo by to vyvolat nestabilitu.
„Jestliže budou trvat na naplnění minských dohod, jak to činí, bude to velmi nebezpečné pro naši zemi. Pokud společnost nebude akceptovat tyto dohody, mohlo by to vést k obtížné vnitřní situaci a s tím kalkuluje,“ přiznal Danilov.
Rusko naopak opakovaně tvrdí, že Ukrajina odmítá plnit minské dohody.
| Minské dohody |
|---|
| Minské dohody měly ukončit konflikt na Donbasu. Druhá byla podepsána v lednu 2015 zástupci Ukrajiny, Ruska a separatistů z Doněcké a Luhanské oblasti a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Na jednání dohlíželi francouzský prezident Holande a německá kancléřka Merkelová. |
| Rusko trvá na tom, aby se jednotlivé dohody implementovaly po sobě, jak jsou v protokolu. Jeho první částí bylo vyhlášení příměří a stažení těžké techniky od fronty. Pak se měly uskutečnit místní volby, které se ale nikdy nekonaly, Donbas měl současně získat větší autonomii na základě decentralizace. Až na konec měla Ukrajina získat plnou kontrolu nad hranicí s Ruskem, jejíž část zatím ovládají separatisté. Kyjev však odmítá jakoukoli autonomii, bojí se federalizace a trvá na unilaterálním státu. Zákon o zvláštním statutu Donbasu, který schválil ukrajinský parlament, kritizovali jak separatisté a Rusko, tak ukrajinské nacionalistické strany. |
Danilov také varoval, že pokud by se litera minských dohod naplnila, umožnilo by to, aby Rusko požadovalo po Západu stažení sankcí.
Ukrajinský ministr obrany chce, aby minské dohody nahradila nová dohoda, která by mohla donutit „Putina stáhnout jeho vojáky a tanky zpět“. Rusko má u hranic s Ukrajinou přes sto tisíc vojáků.
Kyjev chce zbraně
Danilov dodal, že Kyjev potřebuje jen zbraně. „Je to náš jediný požadavek na naše partnery. Dejte nám více zbraní, abychom se mohli ubránit. Můžeme povolat do zbraně dva miliony až dva a půl milionu lidí.”
Podotkl, že na 420 tisíc Ukrajinců získalo zkušenosti při bojích s proruskými separatisty na východě Ukrajiny a milion lidí v zemi má lovecký průkaz.
Cvičení ukrajinské domobrany poblíž Kyjeva.
K obavám západních představitelů, že se Moskva chystá v brzké době rozpoutat válku, ale přistupuje s rezervou.
Pokud by se Moskva rozhodla pro plnohodnotnou invazi, vyžadovalo by to rozsáhlé přípravy, kterých by si svět snadno povšiml a mohl by reagovat.
„Přípravná doba, které by si všiml celý svět, může trvat tři dny až týden. A to zatím nepozorujeme,“ řekl Danilov.
Ruská palba slov v OSN
O Ukrajině jednala Rada bezpečnosti OSN, ale bez výsledku. Ruský velvyslanec Vasilij Něbenzja obvinil USA, že zvyšují napětí, a současný režim v Kyjevě označil za fašistický.
Současně varoval, že ukrajinské vedení bude odpovědné za zničení své země, jestliže bude podkopávat stávající mírové dohody.
„Diskuse o válce jsou samy o sobě provokativní,“ řekl Něbenzja americké velvyslankyni Lindě Thomasové-Greenfieldové.
Rusko přesunulo nové stíhačky do Kaliningradu a cvičí v Norském moři
„Chcete, aby se to stalo. Čekáte, až se to stane, aby se vaše slova stala skutečností. A to navzdory skutečnosti, že žádný ruský politik ani představitel nevypustil z úst žádná slova s hrozbou plánované invaze.”
Kritizoval také Západ, že „lifruje zbraně na Ukrajinu”, které mohou být použity proti civilistům „v rozporu s minskými dohodami”.
Podle něj za konflikt na Ukrajině mohou západní mocnosti, které vyprovokovaly a podporovaly krvavý protiústavní převrat z roku 2014, jenž přivedl k moci nacionalisty, rusofoby, fašisty a nacisty.
„Dělají hrdiny z lidí, kteří bojovali na straně Hitlera, jenž zničil Židy, Poláky, Ukrajince a Rusy.”
Američané mluví o nejpřísnějších sankcích vůči Rusku, aby se neopakoval Mnichov
Narážel tím na to, že se současné vedení Ukrajiny hlásí k odkazu banderovců, jejichž část spolupracovala s Němci a podílela se na masakrech obyvatel, včetně těch českých.