Článek
Sabí al-Saídíová a Šajma bin Mahmúdová své cesty podnikly v rozmezí jednoho měsíce v listopadu a prosinci loňského roku. V Tunisku se obě proslavily jako influencerky, dohromady je na sociálních sítích TikTok a Instagram sledovaly téměř dva miliony lidí.
Jejich záběry ze zdánlivě poklidné cesty narazily na ostrou kritiku. Mahmúdová například zveřejnila i videa, kdy po Evropě jezdí v luxusních vozech nebo nakupuje ve značkových obchodech. „Sociální sítě vytvářejí nepřesnou představu o Evropě,“ upozorňuje Matt Herbert z Iniciativy proti nadnárodnímu organizovanému zločinu.
Afghánec v zámecké zahradě v Německu brutálně znásilnil jedenáctiletou dívku
Podle Projektu pohřešovaných migrantů se v loňském roce ve Středozemním moři ztratilo celkem 2048 lidí a od roku 2014 se jedná o zhruba 23 tisíc lidí. Odborníci se tak obávají, že dívky by svým příkladem mohly podnítit další Tunisany a Tunisanky, aby podnikli tuto nebezpečnou cestu, kterou sami Tunisané pojmenovali harka (původně arabský výraz pro „hnutí” - pozn. red.).
Právě Tunisané patří mezi nejčastější migranty z Afriky. Může za to mimo jiné 18procentní nezaměstnanost a také všeobecný pesimismus v Tunisku. Tamní občané totiž nevěří, že mají tuniští lídři dostatek schopností na to, aby nepříznivou situaci změnili.
V Tunisku už pro mě nic nebylo
Kromě kritiků se tak v řadách Tunisanů našli také lidé, kteří obě influencerky hájí, „protože neměly jinou možnost, než plavbu podniknout“.
Nelegální migrace v Česku prudce narostla, meziročně více než o polovinu
Bin Mahmúdová po příjezdu do Itálie strávila dva týdny v karanténě. Agentuře AP následně poskytla rozhovor o své výpravě přes moře. Uvedla, že chápe rizika plavby, ale finanční situace a nemožnost získat víza ji k cestě donutily.
„V Tunisku už pro mě nic nebylo. Jsem vyučená kadeřnice, ale nemohla jsem v této oblasti sehnat práci. Když se mi to povedlo, byla měsíční mzda doslova beznadějná, kolem 350 dinárů (zhruba 2600 korun). S tím nemůžete nic dělat, nanejvýš koupit si lístek do MHD a oběd,“ popisovala Mahmúdová.
Do Británie se loni přes Lamanšský průliv hrnul rekordní počet běženců
Ačkoli záběry z jejího telefonu ukazují poklidnou cestu, nebylo tomu tak po celou dobu. Tunisanka přiznala, že se loď několikrát prudce otřásla. „Bála jsem se a viděla smrt přímo před sebou. Vlny byly vysoké, všichni jsme se modlili. Když jsme dopluli k břehům Itálie, nemohli jsme tomu uvěřit,“ dodala.
Naděje založená na lži
Mahmúdová i al-Saídíová v Tunisku vydělávaly peníze také z reklam a propagace produktů na sociálních sítích. Není zřejmé, zda mají podobný výdělek i v Itálii (v případě al-Saidíové ve Francii), uvedla AP.
Jejich fotky z nákupních center i vnitřku luxusních vozů ale vyvolávají mezi migranty pocit, že se jim v Evropě bude dařit. Podle psychologa Waela Garnaouiho, který se migrací z Tuniska do Evropy zabývá, je ale tenhle pohled hodně zkreslený a realita mu neodpovídá. „Tahle naděje je založena na migrační lži,“ míní.
Utíkáme před Tálibánem, vysvětlovali migranti u Hradce Králové
Podle dat Evropské komise z roku 2020 totiž míra nezaměstnanosti obyvatel ze zemí mimo Evropskou unii dosahovala téměř 14 procent, zatímco u místních je to přibližně šest procent. Především jihoevropské země pak zpřísňují podmínky pro udílení víz.
V případě Francie třeba vzrostl až o třetinu počet zamítnutých víz u Tunisanů, Alžířanů a Maročanů. Tyto země totiž Paříž obviňuje z toho, že nespolupracují při navracení svých státních příslušníků, kteří se ve Francii nachází ilegálně.