Článek
„Rozhodně jsem zavázán článkem 5,“ odpověděl v pátek na otázku novináře. Takto jasně se vyjádřil poprvé. Do té doby lavíroval, což vyvolávalo obavy evropských států NATO.
Trump v v minulosti označil NATO za přežitek, pak od tohoto hodnocení ustoupil, ale naznačil, že státy, které nepřispívají dohodnutými dvěma procenty svého HDP na armádu, se nemusí americké pomoci v případě napadení dočkat. Později ustoupil i od tohoto stanoviska, opakovaně ale vyzývá všechny alianční země, aby dostály svým finančním závazkům, což dělal i na schůzce s rumunským prezidentem.
Iohannis na tiskové konferenci s Trumpem řekl, že členské státy NATO musí společně sdílet všechna břemena, které s sebou členství nese, a to včetně vojenských výdajů. Trump předtím Rumunsku poděkoval, že chce splnit závazek v podobě výdajů na vojsko ve výši minimálně dvou procent výkonu ekonomiky. Americký prezident zároveň vyzval ostatní alianční státy, aby se zachovaly stejně.
| Článek 5 Severoatlantické smlouvy |
|---|
| Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto odsouhlasily, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu, uznané článkem 51 Charty Spojených národů, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti. |
Trump chce doplatky. Ale komu?
Opět však vyhrožoval. Naznačil, že by členské země, které nadávají dvě procenta, měly částku doplatit.
„Podíváme se někdy do minulosti a opravdu řekneme, jak zaplatit peníze za mnoho a mnoho let dozadu? Teď vím, že se na to žádný prezident neptal, ale já ano. Možná by se měly zaplatit některé nebo všechny peníze z minulosti,“ prohlásil šéf Bílého domu.
Jak ale podotýká Foreign Policy, nejde o peníze vkládané do NATO, ale o prostředky, které každá členská země vydává na svou vlastní obranu. Není tak jasné, komu by se měly peníze, které Trump požaduje, vlastně platit. Spojené státy za úplatu nikomu žádnou ochranu neposkytují.
Donald Trump se zdraví s rumunským prezidentem Klausem Wernerem Iohannisem.
Trump také řekl, že právě díky němu začaly zvyšovat členské země paktu výdaje na obranu: „Kvůli nám začaly proudit peníze do NATO.“ Rozhodnutí dávat na obranu dvě procenta HDP však padlo už v roce 2014 a výdaje na obranu většiny členských zemí od té doby rostou. Ani ČR ale ještě dvouprocentní závazek neplní.
Trump se dosud článku 5 vyhýbal
Trump se dosud opakovaně vyhýbal vyjádření podpory ostatním členským zemí v případě napadení. Očekávalo se, že tento závazek dá najevo už na minisummitu NATO v Bruselu během své první zahraniční cesty. [celá zpráva]
Tam to však neudělal. Jen zopakoval, že všechny členské země musejí dostát svým závazkům ohledně minimálních výdajů na obranu. Tento závazek mají podle něj ještě zvýšit. Zároveň požadoval po zemích, aby nižší výdaje doplatily. [celá zpráva]
Jeho rozhodnutí nezmínit článek 5 bylo podle serveru Politico záměrné a byl to další případ, kdy Trump opustil scénář a podrazil svůj vlastní bezpečnostní tým.
Katastrofální večeře
Podle serveru Foreign Policy vyvolal v lídrech zemí aliance „zděšení“. Trump měl dvě verze toho, co řekne, jednu v duchu tradic a druhou připravenou poradci Stephenem Millerem a Stevem Bannonem, kteří jsou k NATO skeptičtí. „Zahodil obě a improvizoval,“ řekl Foreign Policy obeznámený zdroj.
Vedení NATO se k průběhu večere nevyjádřilo, sdělilo pouze: „To byla důvěrná večeře a my důvěrnost ctíme.“
Trump nejen kritizoval alianční země, že nedávají slíbená dvě procenta HDP na obranu, což dělá jen pět členských zemí (včetně USA), ale řekl také, že by členové paktu měly utrácet na obranu rovnou tři procenta. Pohrozil, že by evropské země měly rozdíl doplatit, což působilo dojmem, jako by si Evropa kupovala bezpečnost od armády USA. O ruské hrozbě se přitom údajně celý večer ani slovem nezmínil. „Večeře byla mnohem horší než projev“ řekl bývalý vysoký představitel americké vlády.
Trump poškodil obraz USA v očích spojenců
Někdejší velvyslanec Pentagonu v NATO za prezidenta Baracka Obamy Jim Townsend řekl, že návštěva v Bruselu poškodila obraz Washingtonu jako oddaného blízkého spojence. „Nemá sebeovládání,“ řekl o Trumpovi. Podle Townsenda si americký prezident udělal svůj názor a razil jej, aniž by využil večeře k tomu, aby se jednalo o všech potřebných tématech, například o Rusku, Afghánistánu a další strategii.
Po návštěvě Bruselu se vůdcové evropských zemí, zejména Francie a Německa do Trumpa nebývale tvrdě pustili, německá kancléřka Angela Merkelová řekla, že Evropa už se musí spoléhat na sebe a s USA raději nepočítat. [celá zpráva]