Článek
Ačkoliv Německo hlasitě odmítá návrhy na bankovní unii, která by zajistila jednotnou akci a společné jištění aktiv, Evropská komise tváří v tvář hrozbě rozpadu stávající podoby eurozóny připravila návrh opatření, které k vytvoření bankovní unie de facto vedou.
Španělsko se nachází v „extrémních potížích“, varoval v úterý premiér Rajoy, načež vyzval evropské instituce, aby pomohly s rekapitalizací španělských bank a zavedly bankovní unii a vydávání společných dluhopisů.
Ty prosazuje dlouhodobě Francie, jejíž banky na půjčkách pro bankrotující Řecko odepsaly obzvlášť velké částky. Německo volání po společných dluhopisech zatím odráží.
Zjednodušeně řečeno, zastánci společné akce argumentují potřebou sdílené odpovědnosti eurozóny, zatímco kritici poukazují na morální hazard, který by jednoduše dosažitelná pomoc pro „hříšníky“ představovala. Druhou pozici zastává i ČR, ačkoliv ministr zahraničí Karel Schwarzenberg má v principu k takovému přístupu výhrady.
Někteří komentátoři upozorňují, že má-li být zachována eurozóna ve své stávající podobě, nezbude nakonec politikům nic jiného, než bankovní unii zavést, protože dluhová krize se bude prohlubovat. Problémy nemají jen Řecko a Španělsko, ale i další, hovoří se hlavně o Portugalsku a Irsku, nově také o Kypru. [celá zpráva]
Ozývají se ovšem i hlasy poukazující na to, že bankovní unie krizi jen prohloubí. Naposledy před tím varoval bývalý guvernér polské centrální banky Krzysztof Rybiński v komentáři pro Financial Times. Obává se mimo jiné pomalého útoku na všechny evropské banky, ne jen těch v zemích, jimž přerůstají dluhy přes hlavu.
Komise má plán
Evropská komise ve středu představila sérii opatření, která mají evropské banky zabezpečit, ale zároveň zaručit, že se nebude opakovat scénář krachu americké investiční banky Lehman Brothers z roku 2008 a peníze daňových poplatníků nebudou ve velkém utápěny v bankrotujících ústavech. Ve hře není nic menšího než budoucnost společné měny euro.
Komise navrhuje hlavně těsnější spolupráci jednotlivých zemí a institucí. Návrh mimo jiné počítá se zřízením instituce dohližitelů, v jejichž pravomoci by bylo zajištění pomoci pro dotyčnou banku, anebo donucení akcionářů ke ztrátovým odpisům.
Jak napsal britský konzervativní list Daily Telegraph, návrh je takovým zárodkem jednotného fondu, který bude rozhodovat o tom, zda nějaká banka skončí, anebo ji lze vytáhnout z bryndy.
Ústřední dohled nad evropskými bankami a společný fond zajišťující evropské banky před spekulacemi velkých věřitelů navrhl už prezident Evropské centrální banky Mario Draghi. Navrhovaná opatření se týkají eurozóny, mají ovšem dopad i na ostatní státy v Evropské unii, které se zavázaly do měnové unie v budoucnu vstoupit.
Středeční návrh Evropské komise ale musí schválit vlády zemí eurozóny a Evropský parlament. V platnost by tedy mohl vstoupit zřejmě až v roce 2014, což je pro Řecko i Španělsko pozdě.
Řecko jde ke dnu
Z Řecka se nově tento týden ozvaly varovné hlasy, že navzdory nové půjčce 130 miliard eur by ve státní pokladně už v červenci mohlo chybět 1,7 miliardy, protože jí klesají příjmy. Jakkoliv se Řekové, liknaví v důsledném vybírání daní, snaží stav zlepšit - v dubnu byl kvůli daňovým nesrovnalostem zatčen i exministr obrany -, stát na daních vybírá stále méně.
List International Herald Tribune napsal, že platy a penze v soukromém i veřejném sektoru se snížily až na polovinu, v důsledku čehož bylo za první čtyři měsíce letošního roku vybráno na daních o 495 miliónů eur méně. S propadem ekonomiky roste její šedá zóna, což problém s výběrem daní umocňuje.
Řecko se tak dál posouvá k definitivnímu bankrotu. Otázkou jen zůstává, zda to nebude „měkký“ bankrot uvnitř eurozóny, kdy by třeba země zavedla paralelní druhou měnu s pohyblivým kurzem vůči euru, anebo jestli Řekové eurozónu opustí.
Španělská ekonomika je ovšem v porovnání s řeckou větší a významnější a ohrožuje euro, potažmo evropskou a světovou ekonomiku mnohem víc. A Španělsko si na pokrytí svého dluhu půjčuje za stále vyšší úrok. Ministr financí Cristóbal Montoro v úterý varoval, že jeho země „nemá dveře na trhy otevřené“, a připojil se tak k výzvě předsedy vlády, aby Evropa pomohla.
Montoro upozornil, že španělské banky potřebují injekci 40 miliard eur. To podle něj není astronomická částka, ale pro Madrid je problém takovou sumu zajistit.
I Němci se mají čeho obávat
Berlín ale zatím pomoc pro španělské banky odmítá, ovšem už jen s formálním poukazem na to, že Španělsko nevzneslo oficiální žádost.
Hlavní tahoun eurozóny Německo ekonomické potíže nemá, naopak. To se ale může změnit. Magazín Spiegel upozornil, že největší ekonomice starého kontinentu a čtvrté největší na světě se blýská na horší časy. V posledních dnech padají burzovní indexy a poklesla třeba i automobilová výroba, v květnu spadla oproti loňsku o výrazných 17 procent.
Německo v době krize dál prosperuje také díky vývozu do Číny, Indie, Brazílie či Ruska. I donedávna překotně se rozvíjející čínská ekonomika ale začala zpomalovat.
Výrazem obav dopadů dluhové krize v eurozóně se pak v úterý stalo snížení ratingu šesti německým a třem rakouským bankám agenturou Moody's Investors Service. O dva stupně kleslo i hodnocení rakouské Erste Group Bank, která vlastní Českou spořitelnu.