Článek
„Potřebujeme udělat pořádek na hranicích. Musíme uspořádat náš systém přijímání uprchlíků,“ vzkázal z africko-evropského summitu na Maltě švédský premiér Stefan Löfven.
Jako první se objevili policisté na železniční stanici Hyllie v Malmö, kde strážci zákona zastavili vlak a kontrolovali doklady cestujících.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Další kontroly, které si po ministerstvu vnitra vyžádal švédský imigrační úřad, by se měly objevit na mostě přes Öresund, který spojuje dánskou metropoli Kodaň s již zmíněným švédským městem Malmö.

Tisková konference švédské pohraniční policie
Silnice, vlaky a přístaviště
Postupně by se měla policie objevit i na dalších vybraných silnicích, železničních stanicích a přístavištích trajektů. Strážci zákona budou na kontrolních stanovištích prověřovat doklady, napsal s odvoláním na švédské ministerstvo vnitra server Local.se
Kontroly budou prozatím obnoveny na deset dní s možností prodloužení o dalších dvacet dní.
Nebudeme kontrolovat každého, kdo překročí hranici, půjde zejména o namátkové kontroly.
Pro migranty znamená obnovení kontrol na hranicích to, že pokud budou přistiženi při pokusu o nelegální překročení hranic, budou mít v zásadě tři možnosti. Vrátit se do země, odkud přišli, požádat o žádost o azyl ve Švédsku nebo si vybrat jinou destinaci a zemí jen projít,“ vysvětlili na čtvrteční tiskové konferenci švédští policejní velitelé. Ze Švédska však už azylanti mnoho možností nemají. Mohou jít do Norska či do Finska. O druhou jmenovanou zemi ale mezi nimi není velký zájem.
V praxi švédské opatření vypadá tak, že policie může zastavit a legitimovat kohokoliv, ačkoliv tak až doposud mohla učinit jen v případě, že byl dotyčný podezřelý z přestupku či trestného činu.
Nebudeme kontrolovat každého
„Nebudeme kontrolovat každého, kdo překročí hranici, půjde zejména o namátkové kontroly. Jsou místa s hustou dopravou, jako je most přes Öresund, kde ani každého kontrolovat nemůžeme,“ řekl novinářům velitel pohraniční policie Patrik Engström. Přes zmíněný most projede okolo 20 tisíc aut denně.

Uprchlíci v švédském Malmö, kteří přicestovali vlakem z Kodaně přes Oresundský most.
Dánsko švédské opatření přijalo s porozuměním. „Máme dobré vztahy a já tento akt nepovažuji za akt nepřátelství,“ řekl dánský premiér Lars Løkke Rasmussen v rozhovoru pro dánský rozhlas.
Dodal, že jeho země podobné opatření nezvažuje, protože se to může ukázat být dvousečnou zbraní. „Přirozeně to povede k tomu, že budeme mít v Dánsku víc žadatelů o azyl, může to ale také znamenat, že ti, kdo chtěli azyl ve Finsku nebo Norsku, o něj zažádají už ve Švédsku,“ upozornil.
Nefunkční schenghen
Švédsko, do něhož po Německu míří nejvíc uprchlíků, je po Rakousku, Německu, Francii a Nizozemsku další zemí, která obnovila kontroly uvnitř schenghenské zóny volného pohybu.
Systém, jenž vznikl, aby v rámci Evropské unie zajistil volný pohyb lidí, služeb, zboží a kapitálu se tak dál hroutí. Svědčí o tom mimo jiné i to, že předseda Evropské rady Donald Tusk ve čtvrtek konstatoval, že snaha o zachování Scheghenu je závod s časem.
"Nynější vývoj v Německu, Švédsku a Slovinsku a v dalších zemích ukazuje naprosto jasně, jak velkému tlaku členské země (Evropské unie) čelí," řekl.