Článek
„Velkými vítězi těchto voleb jsme my. Získáme velký vliv na to, co se ve Švédsku v nadcházejících týdnech, měsících a letech bude dít,” prohlásil Akesson.
Parlamentní volby ve Švédsku
Zbývá sice ještě započítat 200 tisíc hlasů Švédů žijících v zahraničí, zásadním způsobem by tyto hlasy ale neměly pořadím politických stran a jejich volebním ziskem zamíchat, píše agentura AFP. Utváření nové vládní většiny tak bude velmi složité, připomínají odborníci.
Akesson sice během volební noci oznámil, že je připraven jednat „se všemi politickými stranami ve Švédsku” a vyzval k jednání o společné vládě konzervativního vůdce Ulfa Kristerssona, jenže všechny hlavní politické strany před volbami řekly, že se Švédskými demokraty nebudou spolupracovat.
Jimmie Akesson, nadšený šéf strany Švédští demokraté, která se stala po nedělních volbách třetí nejsilnější stranou.
Pokud se tyto odhadované výsledky naplní, nedokáže středolevý ani středopravý blok vytvořit většinovou vládu. Právě proto šéf švédských sociálních demokratů a dosavadní premiér Stefan Löfven vyzval k ukončení tradičního blokového chápání politiky.
Oslavy ve volebním štábu strany Švédští demokraté.
Strany jak středolevého, tak středopravého bloku by podle jeho slov měly začít uvažovat o spolupráci, aby pravicoví populisté nezískali žádnou moc. „Nejde o mocenskou hru, je to pokorný názor, protože žádná strana nemůže vést Švédsko sama. Chcete-li zlepšit Švédsko, musíte spojit síly,” řekl.
Premiér a předseda švédských sociálních demokratů Stefan Löfven
Podle prozatímních výsledků získala středopravá aliance 40,3 procenta hlasů a dosud vládnoucí středolevý blok 40,6 procenta hlasů.
Do středolevého bloku patří kromě sociálních demokratů premiéra Stefana Löfvena také strana Zelených a Levicová strana. Středopravá aliance zahrnuje Umírněnou koaliční stranu, Stranu středu, Liberály a Křesťanskodemokratickou stranu.
Hořké vítězství
Pro vládní sociální demokraty premiéra Stefana Löfvena to je hořké vítězství. Totální katastrofě unikli a patří k nejsilnějším stranám v parlamentu, ale současný volební výsledek je v historii strany nejhorší za posledních více než sto let.
Přesto Löfven oznámil, že na post šéfa švédských sociálních demokratů rezignovat nebude. „Samozřejmě jsem byl zklamaný,” řekl agentuře DPA v komentáři k volebnímu fiasku, z čela strany odejít nehodlá.
| Výsledky švédských parlamentních voleb | |
|---|---|
| Strana | Počet hlasů (v procentech) |
| Sociální demokraté | 28,1 |
| Umírnění | 19,8 |
| Švédští demokraté | 17,6 |
| Levicová strana | 7,9 |
| Strana středu | 8,6 |
| Křesťanští demokraté | 6,4 |
| Zelení | 4,3 |
| Liberálové | 5,5 |
| Zdroj: švédská veřejnoprávní televize SVT | |
Migrace jako předvolební téma
V předvolební kampani oproti dřívějšku hrálo důležitou roli téma migrace. Vzestup Švédských demokratů, mezi jejichž zakládajícími členy kdysi byli lidé otevřeně podporující ideologii nacistického Německa, mnoho lidí považuje za alarmující.
Vůdce Švédských demokratů Jimmie Akesson
Strana ale pod mladým vůdcem Jimmiem Akessonem v posledních letech zmírnila rétoriku a poukazuje zejména na problémy s integrací migrantů.
| Kdo se ucházel o křesla ve švédském parlamentu |
|---|
| Sociální demokraté (Socialdemokraterna) - strana založená v roce 1889 je od začátku 20. století nejsilnější politickou stranou v zemi. Od minulých voleb v roce 2014 vládli v menšinovém kabinetu se Stranou zelených jako středolevý blok. Jejich předseda Stefan Löfven je od roku 2014 premiérem Švédska. |
| Umírněná strana (Moderaterna) - liberálně konzervativní strana vzniklá v roce 1904, po švédských soc. demokratech druhá nejsilnější v zemi. Carl Bildt se v roce 1991 stal prvním premiérem vzešlým z této strany a narušil tak dosavadní po desetiletí trvající dominancí sociálních demokratů. V současnosti stranu vede Ulf Kristersson, ten je v parlamentu také vůdcem opozice. |
| Švédští demokraté (Sverigedemokraterna) - strana vznikla v roce 1988. Do švédského parlamentu se poprvé dostala v roce 2010, od té doby její popularita narůstá zvláště pro její protiimigrační rétoriku. Mezi její zakládající členy se řadí lidé otevřeně podporující ideologii nacistického Německa. V současnosti je předsedou Jimmie Åkesson. |
| Zelení (Miljöpartiet de gröna) - strana vznikla v roce 1981 kolem lidí, kteří se tehdy angažovali proti výstavbě jaderných elektráren ve Švédsku. Poprvé se dostali do parlamentu v roce 1988. Od minulých voleb je ve vládní koalici se Švédskými demokraty. Stranu vede Gustav Fridolin. |
| Strana středu (Centrepartiet) - liberální a agrární strana, jejíž historie sahá až k roku 1913. Spolu s Umírněnou stranou, Křesťansko-demokratickou stranou a Liberálně lidovou stranou tvoří středopravicovou alianci. Předsedkyní strany je Annie Lööf. |
| Levicová strana (Vänsterpartiet) - silně levicová strana vznikla v roce 1917 odštěpením od sociálních demokratů, od roku 1921 až 1990 nesla v názvu komunistická. Od svého vzniku zůstává strana v opozici. Je pro vystoupení Švédska z Evropské unie. Stranu vede Jonas Sjöstedt. |
| Liberální lidová strana (Liberalerna) - až do roku 2015 pojmenovaná Liberálně lidová strana vznikla v roce 1934. Po většinu své historie byla ochotna spolupracovat s pravicovými i levicovými stranami, od začátku tisíciletí se však posouvá více doprava. Je součástí středopravé aliance. Předsedou je Jan Björklund. |
| Křesťanští demokraté (Kristdemokraterna) - strana byla založena v roce 1964. Podporuje jak větší sociální výdaje, tak snižování regulací a daňové zátěže. Je součástí středopravé aliance. Předsedkyní je od roku 2015 Ebba Busch Thor. |