Summit EU podpořil přísnější emisní závazky k roku 2030. Babiš hovoří o úspěchu

Konečná verze závěrů summitu vyšla vstříc některým požadavkům zemí východního křídla Unie včetně Česka, které chtěly záruky, že přechod k čistým energiím nezatíží neúnosně jejich ekonomiky. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je výsledný kompromis pro Česko úspěchem.

„Evropská unie učinila velký krok kupředu,” ocenil shodu na tiskové konferenci po skončení summitu jeho předsedající Charles Michel. EU podle šéfa Evropské rady dokázala, že je i nadále v čele světového boje proti klimatickým změnám.

Shodu v noci dlouhé hodiny blokovalo Polsko, které požadovalo větší záruky finanční podpory spojené s náročným přechodem od uhlí k ekologicky čistým technologiím. Své podmínky prosazovalo i Česko.

Konečná verze závěrů, které se během noci několikrát měnily, obsahuje ujištění, že si členské země mohou „zvolit vlastní energetický mix a vybrat nejvhodnější technologie pro kolektivní dosažení závazku k roku 2030, včetně přechodových technologií, jako je plyn”.

Právě o podobnou formulaci usilovalo Česko, které chce při odstavování klimaticky nešetrných zdrojů energie sázet na technologie, jež EU nepovažuje přímo za ekologické, ale řadí je do zmírněné přechodové kategorie.

„Bez plynu vůbec nemůžeme ukončit používání uhlí. Byl to boj, ale povedlo se,” řekl po jednání českým novinářům Babiš. Některé země zmínku o plynu odmítaly, neboť jej nepovažují za ekologicky šetrný zdroj.

Po tlaku zejména Polska zase šéfové států a vlád schválili navýšení modernizačního fondu, jehož prostřednictvím mohou ekonomicky méně vyspělé země využívat peníze z obchodování s emisními povolenkami. O konkrétním objemu nových finančních prostředků ve fondu rozhodnou lídři zřejmě příští rok.

Podle českého premiéra se v závěrech rovněž nově objevila zmínka o tom, že Evropská komise zohlední roli lesů v plnění klimatických cílů. O ni Česko usilovalo kvůli kůrovcové kalamitě, která způsobila, že české lesy začaly vypouštět CO2, místo aby jej pohlcovaly jako dříve.

„Je to jasné vykročení směrem ke klimatické neutralitě v roce 2050,” ocenila na Twitteru dohodu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Nový cíl nahrazuje dosavadní závazek omezit emise o 40 procent, který by podle unijní exekutivy nezaručil, že bude EU v polovině století klimaticky neutrální. Tedy že nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů, případně je bude kompenzovat například výsadbou nových stromů.

Usnesení summitu také zdůrazňuje, že závazek je kolektivní, nemusí ho tedy naplnit všechny členské země. EU by se přitom měla snažit o to, aby to bylo „nejefektivnějším možným způsobem”.