Článek
Klaus trvalou výjimku pro Česko požaduje kvůli obavě z prolomení takzvaných Benešových dekretů a z možných majetkových nároků Němců vyhnaných z Československa po druhé světové válce. Obává se, že by evropští soudci, neznalí poměrů v regionu mohli na základě listiny práv EU, která je součástí Lisabonské smlouvy, rozhodovat například o vrácení majetku.
Česko by tak podle něj mělo mít výjimku, aby se tato část listiny na zemi nevztahovala. Podobné ustanovení si už dříve vyjednaly Polsko a Velká Británie.
Johann Slezak z vedení Sudetoněmeckého krajanského sdružení apel na Merkelovou zdůvodnil tím, že výjimkou by se znovu potvrdily "zločiny proti lidskosti" na sudetských Němcích a německých vojácích. Lidé, kteří byli na základě dekretů vystěhováni, se už vzdali "pomsty a odplaty", tvrdí Slezak s tím, že "jejich naděje však směřovaly k Evropě, která chrání základní práva všech občanů".
Proti se vyslovilo i Maďarsko
Proti Klausovu požadavku se částečně postavil už v pondělí také maďarský ministr zahraničí Péter Balázs. Nechce, aby byly ve smlouvě zmíněny Benešovy dekrety. Zdůvodňuje to tím, že smlouva je ustavením Unie pro budoucnost a do minulosti se vracet nemá. [celá zpráva]
Podle českého ministra pro evropské záležitosti Štefana Füleho nebudou Benešovy dekrety ve výjimce vůbec zmíněny.
O Klausově požadavku bude jednat summit EU, který začíná ve čtvrtek. Nicméně, ať už se EU dohodne na jakékoli podobě případné výjimky, Klaus nemůže ratifikaci Lisabonské smlouvy stvrdit svým podpisem, dokud český ústavní soud nerozhodne, zda je dokument v souladu s českým ústavním pořádkem. Ústavní soudci v úterý přezkoumávání smlouvy odročili na 3. listopadu, kdy by mohli vyhlásit svůj nález. [celá zpráva]
