Srbsko se bojí vznikající Velké Albánie, spory pomáhá řešit Trump

Předseda srbského Výboru pro Kosovo a Metochii, což je asi třetina dnešního Kosova obývaná Srby, Milovan Drecun z vládnoucí nacionalistické Srbské progresivní strany (SNS) v úterý varoval v televizi Pink, že vytvoření Velké Albánie je nezvratný proces. Dodal, že vznikne v takové či onaké podobě.

„Je to reálný geopolitický odhad, který je také v zájmu západních zemí. Je jasné, že se nepostaví proti vytvoření Velké Albánie. Nesmíme být slepí, v jednadvacátém století budeme mít Velkou Albánii.“ Ta má představovat protiváhu Srbska, bude mít podobnou velikost, populaci a zdroje, takže podle něj bude se Srbskem schopna soupeřit.

Podle něj „vše, co Albánie dělá, dělá s cílem připravit nás o naše území“. Srbsko neuznalo jednostranné vyhlášení samostatného Kosova a považuje jeho území nadále za své. Dodal, že vytvoření Velké Albánie by bylo „necivilizovaný, rozvratný a destabilizující čin“. Podle něj je však nutné její vznik akceptovat, aby se předešlo „neracionálnímu politickému jednání“.

Drecun současně ocenil dopis amerického prezidenta Donalda Trumpa jako klíčovou událost letošního roku, která otevírá prostor pro jednání o Kosovu a Metochii. „Je jasné, že Srbsko nedovolí Kosovu, aby se rozhodlo jednostranně.“ Podle něj budou při řešení otázky Kosova hrát klíčovou roli tři velmoci USA, Rusko, které podporuje Bělehrad, a Čína, která samostatné Kosovo také neuznala.“

Drecun současně varoval před omezenými možnostmi Moskvy: „Musíme si uvědomit, do jaké míry má Rusko kapacitu řešit problém Kosova.“ Současně ale zdůraznil potenciální význam Ruska. „Když se za nás postaví Rusko, Američané budou vědět, že nebude žádné řešení bez dohody.“

Trump letos poslal dopisy prezidentům obou zemí, kosovskému Hashimu Thaçimu a srbskému Aleksandarovi Vučičovi, ve kterých je vyzval, aby urychlili jednání a našlo se řešení. Oba o dopisech od Trumpa informovali. „Selhání při kapitalizaci této výjimečné příležitosti by bylo tragickým krokem zpět, protože další šance pro mír by se pravděpodobně brzo nenaskytla,“ citovala z něj kosovská média.

„Prezident Trump ukázal Kosovu a Srbsku jasnou cestu k větší americké podpoře,“ řekl americký představitel televizi Fox News. „Chce, aby se politici sešli a vzájemně se domluvili na řešení. A dokud budou oba souhlasit, bude podpora,“ dodal s tím, že „na rozdíl od evropské pozice jsou pro Spojené státy na stole všechny možnosti“.

Jeho vyjádření naznačuje, že by USA souhlasily s případnou změnou hranic, kdy by se část Metochie a možná i další území obývaná Srby připojila k Srbsku. Kosovo by za to výměnou dostalo oblast jižního Srbska obývanou etnickými Albánci, což EU odmítá.

Thaçi nedávno odjel do Německa a setkal se tam s americkým velvyslancem Richardem Grenellem, aby dojednali snížení kosovských cel na srbské zboží a hlavně pomohli snížit napětí. Grenell listu The Washington Post řekl, že on a Thaci „mluvili o významu dlouhodobého řešení místo o krátkodobých reakcích“. „Byl jsem potěšen, že souhlasil a zavázal se pracovat na zrušení cel, která byla aktuálně uvalena na srbské zboží. To by mohlo pomoci vyslat správný signál, že bere jednání vážně a pomáhá vytvořit důvěru mezi oběma stranami,“ řekl Grenell.

Podle televize Fox News by prezidenti obou zemí měli podepsat dohodu v Bílém domě a Trump by si připsal další zahraničněpolitický úspěch.

Zapojení USA do kosovské krize je překvapivé, na důvod ale upozornila v televizi Pink srbská premiérka Ana Brnabičová, když minulý pátek mluvila o krizi. „Uvalení daní na srbské zboží, vytvoření kosovské armády a zrušení hranice mezi Kosovem a Albánií není jedním krokem zpět, ale padesáti kroky zpět.“

Podle ní krize začala už 6. listopadu, když Priština zvedla cla na srbské zboží na deset procent a 21. listopadu na sto procent. Situace se dále eskalovala, jak uvedla: „14. prosince oznámila, že zformovala Kosovskou armádu a od Nového roku zvedla daně na zboží všech zahraničních firem, které investují v Srbsku, včetně Coca-coly.“

Zmínila, že „EU a Spojené státy a další partneři nakonec mohou vidět skutečnou tvář Prištiny“. Podtrhla, že zrušení hranice mezi Kosovem a Albánií, což je de facto vytvoření Velké Albánie, představuje největší hrozbu. Zmínila, že zrušení hranice bude Priština hájit potřebou celní unie a hospodářského růstu, podle ní je však podivné, že se to děje ve chvíli, kdy Priština zavedla daně na zboží ze Srbska a Bosny a Hercegoviny.

Kosovo cla odmítá zrušit, i když ho k tomu v úterý vyzvala šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. Učinila tak při jednání s týmem kosovských vyjednávačů pro dialog se Srbskem, který minulý měsíc jmenoval kosovský parlament.

„Celní tarify jsou jediným nástrojem, kterým může kosovská zahraniční politika vytvářet tlak na Srbsko,“ řekl po setkání s Mogheriniovou vyjednávač Shpend Ahmeti. Mogheriniová kritizovala cla už loni, protože jimi Kosovo porušilo ducha asociační dohody s EU. Předseda kosovské vlády Ramush Haradinaj tehdy prohlásil, že nové tarify budou platit, dokud Srbsko neuzná nezávislost Kosova.