Článek
Na druhém místě by podle sondy mělo být levicové hnutí Unidos Podemos, jemuž průzkum přisuzuje 91 až 95 křesel. Třetí socialisté mají mít 81 až 85 mandátů a čtvrté středopravé hnutí Ciudadanos 26 až 30 křesel. K vytvoření většinové koalice je ale zapotřebí 176 mandátů.
Volební účast dosahovala předběžně 51 procent, a byla tak zřejmě nejnižší v dějinách demokratických voleb v zemi.
Po půlroce znovu k urnám
Španělé volili znovu po půl roce a doufali, že opakované hlasování vyřeší politický pat z loňského prosince. Tehdy nezískala žádná ze dvou tradičních stran španělské politické scény (lidovci a socialisté) dostatečnou většinu pro to, aby mohla sama sestavit vládu, jako tomu bývalo v předchozích letech. Hlasy jim ubraly nové strany, které ve volbách těžily z nespokojenosti Španělů s ekonomickou situací, zejména s vysokou nezaměstnaností.
Někteří analytici soudili, že pod vlivem brexitu Španělé tentokrát zvolí tradici a nebudou hlasovat pro nové politické subjekty. Jiní ale předpovídali, že britské referendum ve Španělsku podpoří volání po změně.
Průzkumy se splnily
Poslední průzkumy přitom opět přisuzovaly těsné vítězství Lidové straně premiéra Mariana Rajoye, která je u moci od konce roku 2011. Získat měla znovu kolem 29 procent hlasů. Absolutní většinu v 350členné poslanecké sněmovně ale lidovci neměli dát dohromady ani s další spíše pravicovou stranou Ciudadanos, jíž odhady přisuzovaly opět zhruba 14 procent hlasů.
Jen těsně za vládními lidovci měla podle sondy skončit radikální levicová koalice Unidos Podemos, která tak měla mít o něco větší šance podílet se na vládě, pokud by se spojila se socialisty Pedra Sáncheze. Ti se měli podle průzkumu umístit na třetím místě s asi 22 procenty, která jim v prosinci stačila na druhou příčku.