Článek
„Soud odmítl kroky Slovenska a Maďarska proti provizornímu mechanismu mandatorního přerozdělování žadatelů o azyl,“ uvedl soud v Lucemburku. Dodal, že odmítl stížnost „jako celek“.
„Mechanismus přispěl k tomu, že Řecko a Itálie zvládly dopad migrační krize v roce 2015,“ dodal v prohlášení.
Soud EU upozornil, že platnost rozhodnutí o přerozdělování uprchlíků podle kvót nemůže záviset na zpětném posuzování toho, do jaké míry bylo účinné. Středoevropské země při kritice kvót namítaly, že systém nefunguje.
Fico to respektuje, Maďarsko protestuje
Slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák prohlásil, že by se Bratislava neměla postavit proti verdiktu. „Nedovedu si představit, že ho nebudeme respektovat,“ řekl šéf slovenské diplomacie.
Nekonkretizoval, zda bude kolegy ve vládě přesvědčovat, aby změnili svůj postoj ke kvótám, a poznamenal, že zatím byla přerozdělena jen malá část z požadovaného počtu uprchlíků. „To dává odpověď, zda kvóty fungují, či nikoliv,“ dodal.
Také premiér Robert Fico řekl, že Slovensko plně respektuje názor soudního dvora. „Tímto nevznikla žádná nová kvalita. Náš postoj ke kvótám se nemění,“ zdůraznil.
| Hlasování o kvótách |
|---|
| Mechanismus přerozdělování uprchlíků na základě kvót, který navrhla Evropská komise, přijali ministři vnitra členských států Evropské unie 22. září 2015. Odsouhlasili ho rozhodnutím takzvané kvalifikované většiny, tedy i proti vůli některých zemí, což bylo v tomto případě podle pravidel. Proti kvótám hlasovaly Česká republika, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko, Finsko se zdrželo. |
Budapešť se proti verdiktu důrazně ohradila. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó označil rozhodnutí soudního dvora za pobuřující a nezodpovědné. „Toto rozhodnutí ohrožuje bezpečnost a budoucnost celé Evropy. Je v rozporu se zájmy evropských národů a pro maďarskou vládu je v plném míře nepřijatelné,“ prohlásil. Dodal, že Maďarsko se bude nadále kvótám bránit, ale neupřesnil, jak.
Očekávané rozhodnutí
Verdikt se dal čekat. Advokát soudního dvora EU Yves Bot už na konci července uvedl sedm argumentů proti návrhu Budapešti a Bratislavy. Především zmínil, že Lisabonská smlouva dává Evropské radě moc přijmout dočasná opatření týkající se otázek azylu, když je „jasně zjištěna krizová situace“.
Dodal, že rozhodnutí o kvótách bylo navíc jen dočasné, a tudíž „nemělo za následek žádné porušení běžné legislativní procedury“. [celá zpráva]
Podle Bota systém kvót také účinně a přiměřeně přispěl k tomu, aby Řecko a Itálie mohly efektivně čelit důsledkům migrační krize v roce 2015.
Námitky na malou účinnost systému kvót připsal Bot i tomu, že některé členské státy Evropské unie kvóty bojkotovaly. To je podle něj v rozporu s „principy solidarity a spravedlivého rozdělení zátěže”, které pro členské státy Unie v oblasti azylové politiky platí.
Proti kvótám byla i Česká republika, na rozdíl od Slovenska a Maďarska ale rozhodnutí nenapadla soudně.
Přerozdělení 160 tisíc migrantů
V rámci systému kvót se mělo do letošního září přerozdělit 160 tisíc migrantů. Nejprve se rozhodlo o relokaci 40 tisíc migrantů, v září 2015 pak o přerozdělení dalších 120 tisíc.
Tehdy se zvolil netradiční způsob, kdy se nehledala úplná shoda, ale opatření se přijalo na zasedání ministrů vnitra kvalifikovanou většinou, tedy přes nesouhlas některých zemí včetně České republiky, Slovenska a Maďarska
Jednotlivé státy si mezi sebou rozdělily 22 tisíc migrantů. ČR přijala jen 12 osob z Řecka. Středoevropské země, které byly přehlasovány, od počátku upozorňovaly, že dvouletý program přerozdělování podle kvót nebude z mnoha důvodů funkční. Program přerozdělovaní od té doby vázne.
Eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos ve středu v té souvislosti ČR a ostatním zemím znovu pohrozil, že pokud v příštích týdnech nezmění svůj přístup, komise zváží podání žaloby k unijnímu soudu.