Článek
Někdejší politický vůdce bosenských Srbů Karadžić byl viněn v jedenácti bodech obžaloby, především z válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy.
Soud ho ve čtvrtek zprostil obvinění, že se podílel na plánovaných etnických čistkách během konfliktu z let 1992 až 1995. Soud shledal, že obžaloba nepředložila dostatek důkazů. Stanice BBC uvedla, že žalobci se neodvolali a pokud tak učiní, soud by ho zřejmě řešil až na závěr procesu.
Karadžić odmítá všechna obvinění a popřel také, že by mohl předpokládat masakr ve Srebrenici. Obvinění z podílu na zabití osmi tisíc lidí ve Srebenice jej ale soud nezbavil, upozornila agentura AP.
"Žalující strana vyvinula velkou námahu, aby dala dohromady obžalobu prakticky z ničeho," řekl před soudem Karadžić.
Podle žalobců stál Karadžić právě za etnickými čistkami ve Srebrenici a v dalších oblastech, ve kterých žili Bosňáci a bosenští Chorvaté.
Měl si jet osobně vyzvednout pas až do Záhřebu
Karadžić nově figuruje také v aféře, která nedávno vypukla v Chorvatsku kvůli nelegálnímu vydávání pasů řadě zločinců. Kauza zasahuje i do nejvyšších pater politiky. Jak napsal záhřebský deník Večernji list, mezi lidmi s falešnou identitou byl i Radovan Karadžić. Podle jedné z obviněných úřednic dokonce Karadžić kvůli vydání pasu přijel do Záhřebu.
"Na policejní stanici (kde se o doklady žádá) mu podle jejích slov odebrali otisk prstu, ale už ho neověřili v databázích kvůli zásahu z ministerstva vnitra," tlumočil svědectví ženy novinář Domagoj Margetić, který se kauze věnuje. "Bez problému vešel do policejní budovy a nic se mu nestalo, přestože v tu dobu na něj byl vydán mezinárodní zatykač," dodal. Karadžić údajně dostal cestovní pas na jméno Petar Glumac, se kterým jej v roce 2007 ve Vídni kontrolovala rakouská policie, jež ale mužovu pravou identitu neodhalila.
Podle svědectví úřednice, která pracovala na úřadu vydávajícím doklady, ona ani její kolegové podezřelé případy nehlásili, protože se báli propuštění. Některé dokumenty jim totiž přišly s poznámkou, že na jejich bezproblémovém vyřízení má zájem kabinet ministra vnitra. Do vydávání falešných dokladů byli podle všeho zapojeni nejen úředníci, ale i kněží v Bosně a Hercegovině, kteří vydávali falešné křestní listy. Na jejich základě pak bylo možné získat cestovní pasy i další doklady.
Radovan Karadžić
Narozen 19. července 1945 v černohorské Petnjici. Vystudoval medicínu v Sarajevu a psychiatrii v New Yorku.
Za údajné vypsání falešných lékařských neschopenek byl v roce 1987 jedenáct měsíců vězněn. Nařčení se nepotvrdila. V roce 1989 vstoupil do politiky a v roce 1992 byl jedním z hlavních iniciátorů vyhlášení Republiky srbské v Bosně a Hercegovině.
Výkon funkce prezidenta, stejně jako jiných, mu v roce 1995 zakázala daytonská mírová smlouva. Byl na něj vydán zatykač kvůli genocidě muslimů ve Srebrenici a etnickým čistkám. Z politiky odešel v roce 1996, načež byl obviněn i z pokusu o státní převrat.
Ukrýval se a několikrát se ho marně snažily zatknout zahraniční speciální a mírové síly.
Obvinění a soudy
Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) se sídlem v Haagu byl Karadžić obviněn z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
V případě Srebrenica mu soud v New Yorku v roce 2000 uložil zaplatit kompenzace ve výši přes pět miliard dolarů, a to za hrubé porušování lidských práv včetně genocidy, mučení, znásilňování, popravy, válečné zločiny a etnické čistky.
Karadžić je ženatý, s manželkou Ljiljanou (rovněž lékařka) má syna a dceru. Mezi Karadžičovy zájmy patří hudba a poezie. Je autorem několika sbírek básní a divadelní aktovky.
Vedle Karadžiče měli chorvatské cestovní doklady s falešnou identitou třeba členové bělehradského "Zemunského klanu", kteří stáli v roce 2003 za vraždou tehdejšího srbského premiéra Zorana Djindjiče. Když několik z nich letos v únoru ve Španělsku zadrželi, přišlo se na to, že zločinci dlouhá léta používali na první pohled skutečné chorvatské pasy, a v Chorvatsku se rozběhlo rozsáhlé vyšetřování.
