Článek
Chorvatsko oznámilo, že v sobotu do země vstoupilo rekordních 11 500 migrantů, což je nejvyšší počet zaznamenaný během jediného dne od poloviny září, kdy se takzvaná balkánská trasa odklonila z Maďarska právě do Chorvatska. Od půlnoci do nedělního rána přišlo dalších více než 4300 lidí. Celkem od poloviny září Chorvatskem prošlo téměř 230 000 běženců.
V rakouské obci Spielfeld u slovinských hranic strávilo noc na neděli přes 2500 běženců. Dalších zhruba 200 lidí, na něž již nezbyla místa, musela policie podle mluvčího Fritze Grundniga kvůli nízkým teplotám odvézt do tělocvičny v nedalekém městě Leibnitz. Obě skupiny dnes odvezou autobusy k německé hranici. Dnes rakouská policie počítá s příchodem 6000 až 7000 lidí ze Slovinska.
Dvoumiliónovým Slovinskem prošlo od minulé soboty, kdy se stalo po dokončení hraničního plotu v Maďarsku novou tranzitní zemí na takzvané balkánské trase, už přes 60 000 lidí. Většina z nich pokračuje přes Rakousko do Německa, případně dál do západní a severní Evropy.
Spor o pevnost Evropu
V Rakousku se mezitím rozhořel spor o výrok ministryně vnitra Johanny Miklové-Leitnerové, která ve čtvrtek při návštěvě Spielfeldu mluvila o nutnosti práce na výstavbě "pevnosti Evropa".
Použití výrazu odsoudil například šéf úřadu kancléře Josef Ostermayer, podle nějž se tento termín používal v jiné době a v jiném kontextu. "V době nacismu se tak označovaly dobyté oblasti a Německá říše s dobytými oblastmi," uvedl Ostermayer.
Společná Evropa nebo rozpad
Řešení by měl přinést summit šéfů zemí ležících na takzvané balkánské stezce, který se v neděli bude na pozvání předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera konat v Bruselu.
Rakouský kancléř Werner Faymann v souvislosti s ním už varoval před hrozícím rozpadem unie. "Nyní jde o společnou Evropu nebo o tichý rozpad EU. Cesta je to namáhavá, těžká a pravděpodobně i pomalá, ale jiná cesta vede vstříc chaosu," uvedl kancléř v rozhovoru pro nedělní vydání listu Kronen Zeitung. Varoval znovu také před stavbou nových zdí a plotů uvnitř EU.
Nizozemská kritika východní Evropy
V souvislosti s nedělním setkáním prezidentů a premiérů deseti členských i nečlenských zemí EU v Bruselu vyzval nizozemský premiér Mark Rutte východoevropské státy k větší míře solidarity. Tyto země podle něj dělají jen minimum, aby zastavily příliv běženců.
"Nemůžou lidi nechávat jen tak procházet svou zemí a putovat do Německa, Nizozemska nebo Švédska," uvedl. Členské země z východní části EU podle něj přijímaly z Bruselu finanční pomoc, "ale teď tyhle země nic nevracejí". Nizozemsko 1. ledna od Lucemburska převezme rotující předsednictví EU.
Na základě šestnáctibodového plánu, který je podkladem nedělního jednání v Bruselu, chce Evropská komise dosáhnout především prohloubení spolupráce mezi jednotlivými zeměmi na balkánské stezce. Zlepšit by se měla také ostraha vnějších hranic EU a registrace přicházejícím migrantů.