Článek
Ukázalo se, že mnohé zbraně využívané separatisty z Donbasu se nedaly získat odjinud než z ruských arzenálů, což byl případ několika typů granátometů, odstřelovačských pušek i pozemních min, které se nikdy nepoužívaly v ukrajinské armádě. Separatisté se jich tedy nemohli zmocnit v ukrajinských muničních skladech.
Měli i specializované zbraně, jako je past, která se dá dát pod nastraženou minu, Vybuchne, když se někdo snaží minu zneškodnit.
Přestěhujte se do Ruska, vyzval Zelenskyj proruské obyvatele Donbasu

Analýza se soustředila na ruční zbraně, které jsou základem výzbroje, ale často jsou v konfliktech těmi nejvražednějšími, i když se nasazuje mnohem sofistikovanější výzbroj. Tento fakt se potvrdil i na Donbasu.
Hledání výrobců v Rusku
Zpráva je jedna z nejpodrobnějších. Zatímco předchozí analýzy čerpaly z údajů tajných služeb a fotografií výzbroje, tato se zaměřila na zbraně a munici, kterou měli u sebe zajatí nebo zabití separatisté, popřípadě je nechali na opuštěných postech. Šlo o desítky pušek, granátometů i ručních protiletadlových střel. Experti zkoumali sériová čísla a další údaje, z nichž se dalo zjistit, kdy a kde byla která zbraň vyrobena. To se často povedlo, ale výrobci na dotazy analytiků nereagovali.
Půl milionu ruských pasů na Donbasu

I u automatů kalašnikov je patrné, že nejde o zbraně sehnané někde pokoutně a jsou sestavené z různých kusů, jak tomu bývá obvykle u výzbroje vzbouřeneckých milicí. Většinou si všechny součásti odpovídaly, což naznačuje, že byly dodány přímo z výroby nebo výrobního skladu.
Žádná milice
Zpráva dospěla k závěru, že síly separatistů „jsou spíše než milicí ozbrojenou zbraněmi z dob bývalého Sovětského svazu nápodobou moderních armád a drží zavedené vojenské doktríny.
I u 4793 nábojů se podařilo najít znaky výrobců, kteří se nacházejí na území dnešní Ruské federace. U nábojů do kalašnikovů je ale původ nejistý, protože byly vyrobené během 65 let a nejstarší v roce 1948, nejde tedy určit, odkud přesně pocházely.