Šéf zkrachovalé Wirecard Jan Marsalek zřejmě utekl do Ruska

Marsalek zmizel v červnu, když vyšlo najevo, že v účetnictví společnosti poskytující služby pro platby kartami chybí dvě miliardy dolarů (cca 50 miliard korun). Jeden z vyšetřovatelů spekuluje, že Marsalek spolupracoval s ruskou tajnou službou FSB.

Původně se spekulovalo, že Marsalek zamířil na Filipíny, protože se objevil padělaný záznam, že přiletěl na letiště v Manile. Místní úřady pak popřely, že by vstoupil do země. Pak se spekulovalo, že mohl zmizet v Bělorusku. Nyní se předpokládá, že je v Rusku.

Dva evropští vyšetřovatelé pak Business Insideru řekli: „Poslední aktualizace, která koluje po Europolu říká, že panuje přesvědčení, že mezi 18. a 20. červnem uletěl v soukromém tryskáči do Ruska přes Bělorusko.“

„Máme jasné náznaky, že se Wirecard zapojil do podvodů a jsou tu jasné vazby na hráče v Rusku, kteří jsou dokonce za Marsalkovým zmizením,“ řekl italský vyšetřovatel, jenž se specializuje na organizovaný zločin a finanční podvody.

„Co nás všechny znepokojuje, a to nejen vyšetřovatele, ale i zpravodajce a kontrašpionáž, je, že pan Marsalek mohl mít úzké vztahy s ruskými vládními a představiteli a možná i s organizovaným zločinem,“ řekl Business Insideru italský vyšetřovatel. Dodal, že Europol požádal Rusko o spolupráci, které ale byla ignorována.

Marsalek zmizel krátce poté, co byl 18. června vyhozen z Wirecardu, když auditoři zjistili, jaké má firma finanční problémy. Kolegům sdělil, že poletí na Filipíny najít chybějící peníze.

Investigativní web Bellingcat spolu s partnerskými médii v Rusku a v Německu pak zjistil, že rakouský občan jménem Jan Marsalek přiletěl 18. června soukromým tryskáčem do Běloruska.

„Jedna z databází uvádí všechna letadla, komerční i soukromá, které přiletěla v červnu na letiště v Minsku. 18. června tam přistál jen jeden soukromý tryskáč v 19:10 místního času. Tento letoun, jehož identita byla utajena na přání provozovatele, přiletěl z estonského hlavního města Tallinu. Dvě hodiny po přistání v Minsku tajemný tryskáč letěl do běloruského města Vitebsk.“ Ten leží poblíž hranic s Ruskem.

Bellingat dodal, že se mu taky podařilo získat z ruských archivů informace o Marsalkových cestách do Ruské federace. Podle nich Marsalek během posledních deseti let navštívil Rusko více než šedesátkrát, přičemž použil šest rakouských pasů a tři diplomatické pasy vydané jinou nezveřejněnou zemí.

Na rakouský pas naposled navštívil Rusko 15. září 2017, ale tehdy mu ruská tajná služba FSB odmítala vstup. Podle italského vyšetřovatele je možné, že právě tehdy ho získali pro spolupráci. FSB by mu podle vyšetřovatele taky umožnila v červnu přejít rusko-běloruskou hranici, aniž by se to objevilo v záznamech.

Nizozemský vyšetřovatel, který má na starosti kauzu Wirecard, souhlasí s hypotézou, že Marsalek pracuje pro Rusy a že měl vazby na ruskou tajnou službu. V Rakousku se o jeho aktivitách zřejmě vědělo.

„Než zmizely dvě miliardy dolarů, tak to byl jen rakouský problém,“ dodal a naznačil, že je možné, že nějaká rakouská firma mohla dělat sporné obchody s Rusy. Nizozemský vyšetřovatel současně potvrdil spekulace v německém tisku, že Marsalek byl v roce 2017 s ruskými vojáky v Palmýře a že předal tajné materiály z rakouského ministerstva vnitra Společnosti rakousko-ruského přátelství, která je ve skutečnosti zástěrkou ruské tajné služby.

Šíře ruské infiltrace do Wirecard se podle něj teprve zjišťuje a podle něj kauza nebude dobrá pro rakouské politiky.

Společnost Wirecard, která se věnovala zpracování plateb a finančním službám, minulý měsíc vyhlásila insolvenci poté, co se ukázalo, že jí chybí zhruba 1,9 miliardy eur (50 miliard Kč), které vykazovala ve svém účetnictví. Pád firmy zasáhl i klienty v České republice.

Německé státní zastupitelství ve středu rozšířilo vyšetřování účetního skandálu ve společnosti Wirecard a zadržela tři bývalé vedoucí pracovníky podniku. Úřady znovu zadržely bývalého šéfa podniku Markuse Brauna. Zatčeni byli rovněž bývalý finanční ředitel a bývalý účetní ředitel. Úřady získaly svědectví, podle kterého si vedení podniku podvodně vypůjčilo 3,2 miliardy eur (přes 84 miliard Kč). Aby se k penězům dostali, tvrdili, že jsou příjmy firmy větší, i když prodělávala.