Článek
Rjabkov minulý pátek na dotaz, zda se na případných jednáních o deeskalaci situace na rusko-ukrajinských hranicích bude podílet také EU, odpověděl, že žádost sedmadvacítky na účast v diskusích bere v potaz, ale upřednostnil by jinou variantu.
„Navrhujeme, aby bilaterální jednání s námi vedly USA. Utopili bychom se v debatách a slovíčkaření, pokud by se toho zúčastnila i EU,“ uvedl Rjabkov minulý pátek krátce poté, co Rusko požadovalo po NATO, aby se dále nerozšiřovalo na východ a stáhlo své jednotky z Pobaltí a Polska.
Putin hrozí Západu: Jsme připraveni k vojenským opatřením
Spojené státy podle Rjabkova budou chtít jednání vést pomalu. „Musí být ale naopak urgentní, protože situace je velice složitá a akutní,“ kontroval.
EU a USA už dříve potvrdily, že jsou ochotny jednat, pokud bude Rusko dodržovat v minulosti přijaté dohody o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.
Nanejvýš Německo a Francie
„Každá země je suverénní ve své zahraniční politice a bezpečnostních otázkách, ale také musí respektovat teritoriální integritu ostatních. Tomu musí Rusové porozumět a respektovat to. EU samozřejmě musí být přítomna u jednání ohledně bezpečnosti v Evropě,“ uvedl tiskový mluvčí EU.
Nešlapejte na bolavá místa, nebo přijde vojenská odveta, vzkázala Moskva NATO
Ruský zástupce při Evropské unii Vladimir Alexejevič Čižov byl na rozdíl od Rjabkova trochu otevřenější a připustil, že jednání by se měly zúčastnit ty evropské země, které mají „vojenskou sílu“.
Americký prezident Joe Biden jedná skrze videohovor s ruským protějškem Vladimirem Putinem.
Server EUobserver připomněl, že tím narážel na Francii a Německo. Tedy dva unijní státy, které se dlouhodobě účastní jednání v takzvaném „normandském formátu”, jehož cílem je vyřešit válku v Donbasu, společně s Ruskem a Ukrajinou.
EUobserver s odkazem na nejmenovaného diplomata Evropské unie uvádí, že kdyby se tyto dvě země jednání zúčastnily, jednalo by se pro Rusko o „snový formát“. „Ten ale neprojde, protože EU a NATO jsou daleko víc než jen Francie a Německo,“ řekl diplomat.