Rusové na Krymu přebírají klíčové objekty, ukrajinská armáda má bojovou pohotovost

"Je nepřijatelné, když ruská obrněná vozidla jsou v centrech ukrajinských měst," citoval Reuters Jaceňuka před schůzkou vlády v Kyjevě.

Rusko má v krymském Sevastopolu pronajatou námořní základnu pro svou černomořskou flotilu a v posledních dnech tam učinilo několik sporných vojenských přesunů, což Kyjev kritizuje jako další eskalaci napětí. Krym s převážně ruskojazyčným obyvatelstvem totiž hrozí, že se od Ukrajiny odtrhne a připojí k Rusku.

Moskva se cítí vývojem na Krymu „extrémně znepokojena” a tamní stav považuje za „touhu prominentních kruhů v Kyjevě” destabilizovat situaci. Moskva také varovala Kyjev před nezodpovědnými kroky. Jako příklad ruské ministerstvo zahraničí podle agentury RIA Novosti uvedlo údajný noční pokus obsadit krymské ministerstvo vnitra, za kterým prý stáli ozbrojenci řízení Kyjevem.

Nové ukrajinské vedení se obává, že pohyby ruských vojsk jsou přípravou vojenského zásahu, ačkoli Moskva intervenci odmítá. Podle krymského premiéra Sergeje Aksjonova příslušníci černomořské flotily sídlící v Simferopolu chrání některé důležité budovy na poloostrově a situace je pod kontrolou.

Podle agentury Interfax, která odkázala na nejmenovaného ukrajinského představitele, obsadili ruští vojáci vojenské letiště u města Kirovske, které se využívá pro transportní letadla. Simferopolské mezinárodní letiště, obsazené proruskými ozbrojenci už v pátek, v sobotu potvrdilo, že je mimo provoz, protože vzdušný prostor byl uzavřen.

Rusové se podle stejného zdroje snaží ovládnout i raketovou základnu na západě země.

Ruská státní duma vyzvala prezidenta Vladimira Putina, aby podnikl opatření ke stabilizaci situace na Krymu. [celá zpráva]

Podle ukrajinského ministerstva obrany Rusko dopravuje na pronajatou černomořskou základnu nové armádní síly, tamní početní stav prý nyní rozšířilo 6000 vojáků. Kyjev po Moskvě chce, aby přesun jednotek zastavila, Rusko ale oponuje tím, že dohodu o pronájmu neporušuje.

Jaceňuk v sobotu prohlásil, že Ukrajina se kvůli ruským provokacím na Krymu nenechá zatáhnout do vojenského konfliktu.

Před provokacemi na Krymu v sobotu varovalo Polsko a vyzvalo k ukončení všech přesunů ozbrojených jednotek. "Žádáme konec provokačních přesunů jednotek na Krymském poloostrově," uvedlo polské ministerstvo zahraničí. Polská diplomacie také vyzvala signatářské země takzvaného budapešťského memoranda z roku 1994, aby své závazky splnily. V dokumentu se Británie, Spojené státy a Rusko zavázaly garantovat politickou a hospodářskou bezpečnost Ukrajiny, Běloruska a Kazachstánu, tedy i jejich územní celistvost.

Své znepokojení vyjádřila také německá kancléřka Angela Merkelová. i ona zdůraznila, že územní celistvost Ukrajiny musí být zachována.

Na Ukrajinu se v neděli chystá odcestovat britský ministr zahraničí William Hague. "Právě jsem mluvil s (ukrajinským) úřadujícím prezidentem (Oleksandrem) Turčynovem. V neděli odcestuji do Kyjeva k rozhovorům s novou ukrajinskou vládou," napsal Hague v noci na sobotu na svém Twitteru.

V noci na pátek proruští ozbrojenci zablokovali letiště u Sevastopolu a také v Simferopolu, správní středisku Krymu. V sobotu muži v uniformách bez označení a s útočnými puškami kalašnikov zaujali pozice před krymským parlamentem v Simferopolu. Proruské komando ovládlo budovu regionálního parlamentu již ve čtvrtek, před sídlem zákonodárného sboru ale vidět nebylo.

Krymská vláda v sobotu oznámila, že uspíšila konání referenda o budoucnosti autonomní oblasti. To se původně mělo konat 25. května spolu s ukrajinskými prezidentskými volbami, nově by ale všelidové hlasování mělo být již 30. března. Aksjonov to vysvětlil naléhavostí referenda.