Článek
Když na závěr letošního zasedání Arktické rady ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov převzal dvouleté předsednictví, islandský kolega mu předal symbolické kladívko. Ruské plány na příští dva roky pochválil a označil je za „ambiciózní“.
Moskva poslední dobou dává najevo, jak velký význam pro ni Arktida má. Důrazně přitom upozorňuje, že se nemíní s nikým dělit o severní teritoria.
Prezident Vladimir Putin letos v dubnu řekl, že se Rusko bude „rozrůstat Arktidou“. Parafrázoval výrok Michaila Lomonosova, badatele z 18. století, o tom, že „mohutnost Ruska se bude rozrůstat Sibiří“.
Na Arktidu si Česko ještě pěkně počká, rozhodli Rusové
Putin mluvil o mimořádné hodnotě severních území, mimo jiné kvůli nerostnému bohatství, jež se díky oteplování otevírá, a zdůraznil, že Rusko je severní země, neboť 70 procent území má v severních zeměpisných šířkách.
Boj s USA a Čínou o ropu a plyn
Moskva se vojenskými ambicemi v Arktidě nijak netají, ba se jimi i chlubí. Za poslední desetiletí tam podle agentury RIA Novosti investovala přes miliardu dolarů na rekonstrukci 13 letišť či modernizaci radarových stanic, které chátraly od sovětských časů. Posílá tam nejmodernější zbraně a upevňuje námořní flotilu, kterou tvoří ledoborce a jaderné ponorky.
Krátce před květnovým zasedáním Atlantské rady armáda pozvala na prohlídku nové základny Arktický trojlístek na souostroví Země Františka Josefa desítky zahraničních novinářů. Předvedla špičkovou vojenskou infrastrukturu a ruská média pak s odvoláním na reportáže západních novinářů referovala, že „USA uznaly vojenskou sílu Ruska v Arktidě“.
„Ruští vojáci se snaží předběhnout USA v Arktidě,“ napsal The Wall Street Journal. Upozornil, že Rusové loni na jedné ze svých nejsevernějších základen dokončili poslední úsek ranveje, která umožní obsluhu moderních reaktivních stíhaček i strategických bombardérů.
Za 20 let zmizely islandské ledovce z plochy 750 čtverečních kilometrů
Zdůraznil, že kdysi sovětský vojenský prostor se stal jednou z nejmodernějších ruských vojenských základen, která má uspokojit ambice Kremlu na přírodní zdroje bohaté Arktidě.
Moskva tvrdí, že Arktida nesmí být oblastí geopolitických konfliktů, a slibuje, že své úsilí zaměří na ekologické, sociální i ekonomické problémy regionu. Hlavní rozpory ovšem vznikají kvůli sílící militarizaci.
Nejen Rusko, ale i další členské země Arktické rady upevňují své základny, přesouvají vojenské posily a pořádají manévry. Ruská agentura RIA Novosti napsala, že Pentagon se chystá vytěsnit Rusko a Čínu ze Severu, který považuje za oblast soupeření. Upozornila, že v Arktidě se nachází 13 procent světových zásob ropy a třetina zemního plynu.
Lavrov: Nezlobte se, že nemáme dialog
Arktida je přitom jeden z mála regionů, kde Moskva se západními zeměmi pokračuje ve spolupráci. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v Reykjavíku ocenil, že právě tam je možnost navázat „depolitizovaný dialog“, o který Moskva od anexe Krymu v roce 2014 má nouzi.
Zelenskyj: Na východě Ukrajiny se opakuje krymský scénář
Lavrov se přitom pokusil prosadit obnovení dialogu mezi náčelníky generálních štábů osmi členských zemí Arktické rady. Příliš ale neuspěl. Po setkání přiznal, že „odmítnutí sice neslyšel, avšak ani konkrétní pozitivní reakce nepřišla“.
„Naši západní kolegové se před šesti až sedmi léty rozhodli zmrazit tento mechanismus. Když jste tak učinili, tak se nezlobte, že nemáme dialog,“ povzdechl si. Kritiku chování Ruska v Arktidě Lavrov označil za „nářky“.