Článek
Konvoj vypravilo ruské ministerstvo pro mimořádné situace. Nákladní auta vezou 2000 tun potravin, léků a zdravotnických potřeb a mobilní elektrické generátory, uvedla agentura ITAR-TASS.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
„Naši humanitární akci, jak všichni doufáme, nebudou naši západní partneři brzdit,” prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Podle něj Západ ignoruje humanitární katastrofu na východní Ukrajiny.
„Výroky přicházející ze západních metropolí o tom, co se děje na jihovýchodní Ukrajině, nás nepřestávají udivovat. Pokud jsou zprávy tiskových agentur v Londýně, Washingtonu a, myslím, že v Berlíně také, pravdivé, že se jejich tři lídři dohodli, že humanitární pomoci pro jihovýchodní Ukrajinu není třeba, protože všechna nezbytná opatření už byla podniknuta, pak je to nehorázný cynismus,“ citovala šéfa ruské diplomacie agentura Interfax.
Lavrov: Je to vrchol cynismu
Západní média se podle Lavrova nestarají o to, že v oblastech bojů umírají civilisté. „Dnes jsem se zase díval, co převážně vysílá stanice Euronews, a o Ukrajině jsem neslyšel nic. Není to nic než tragédie, z níž se už stala humanitární katastrofa. To je vrchol cynismu. Domnívám se, že naši západní kolegové se takto snaží zkreslit pravdivý obraz a odvést pozornost od ozbrojené síly, která potlačuje ty, kdo nepřijímají ozbrojený převrat (v Kyjevě), jenž byl porušením veškerých evropských hodnot a ukrajinské ústavy“ dodal Lavrov a poznamenal, že znovu vyzývá všechny strany k jednání.
Podle Lavrova by měl humanitární pomoc na Ukrajině zajišťovat Červený kříž.
Na východní Ukrajině bylo podle ukrajinské vlády od poloviny dubna zabito nejméně 1500 lidí. Armáda v pondělí přiznala 568 zabitých vojáků.
Západ varuje před invazí
Kreml oznámil vyslání pomoci pod patronací Mezinárodního výboru Červeného kříže v pondělí po telefonátu prezidenta Vladimira Putina s předsedou Evropské komise Josém Manuelem Barrosem. [celá zpráva]
Ten varoval před tím, aby se humanitární mise nestala jen záminkou pro následnou vojenskou akci Ruska na Ukrajině. Moskva v souvislosti s pokračující ofenzívou ukrajinské armády proti povstalcům opakovaně vyjadřovala obavy o ruskojazyčné obyvatelstvo na východě Ukrajiny, stejně jako to počátkem roku činila před záborem Krymu.
To, že by ruská armáda mohla na Ukrajině zasáhnout, připustil v pondělí i generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Řekl, že to je „velmi pravděpodobné“. Současně ale přiznal, že nejsou žádné známky dokazující, že by Rusko stahovalo své jednotky od ukrajinských hranic.
Ukrajinská vláda tvrdí, že u hranic je soustředěno 45 tisíc ruských vojáků, které doprovází těžká vojenská technika.
Kyjev s pomocí souhlasí
S humanitární misí pod vedením Červeného kříže ve východoukrajinském Luhansku ovšem Kyjev souhlasí. Kancelář ukrajinského prezidenta Petra Porošenka v pondělí uvedla, že se akce má uskutečnit ve spolupráci s Ruskem, Evropskou unií, Německem a dalšími zeměmi.
Kolona s pomocí může vstoupit na ukrajinské území za jasně vymezených podmínek a smí překročit jen ty hraniční přechody, které má Kyjev pod kontrolou. „O žádném vojenském doprovodu humanitární kolony nemůže být řeč,“ konstatoval mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Jevhen Perebyjnis.