Článek
Liděr má být vlajkovou lodí nové flotily ledoborců, o níž se rozhodlo v roce 2008. Tehdy šlo hlavně o to nahradit dosluhující sovětský jaderný ledoborec Sibiř lodí Arktika. Kromě stavby dvou ledoborců LK-60Ja o výtlaku 32400 tun a délce 176 metrů a řady dieselektrických ledoborců řady LK-25 se rozhodlo i o vývoji jednoho superledoborce Liděr. Číslo vždy označuje výkon generátoru, dodatek „Ja” pak to, že jde o jaderný pohon.
Arktika byla spuštěna na vodu loni v červnu. Je schopna prorážet led až o síle tři metry. Ředitel Rosatomu Sergej Kirijenko řekl při spuštění: „Arktika dosáhla vítězství ve všech směrech. Dnes může říci, že na konci roku 2017 se zařadí do flotily Rosatomflot.“
Nejmocnější ledoborec
Pokračují však plány na ještě mocnější loď. Ruská vláda vyčlenila v květnu 2015 prostředky na vývoj nového ledoborce, který by měl být zařazen do služby v roce 2020, přičemž na vývoji se má podílet i Rosatom a kancelář Afrikantov, jež plánuje konstrukci nového jaderného generátoru.
Poté, co vláda plán schválila, vicepremiér Dmitrij Rogozin řekl, že první návrh lodi by měl být hotov do půl roku: „Krylovský vědecký institut dokončí do konce roku projekt stavby ledoborce-liděra, který bude dvakrát mocnější (než stávající). Bude schopen vést karavany lodí do výtlaku až 200 000 tun.“ Podle něj by měl být schopen prorážet led o síle čtyři metry, i když konstrukční kancelář uvádí sílu o padesát cm menší.
Ledoborec LK 110Ja o výtlaku 55 000 tun, dlouhý 200 metrů a poháněný jaderným reaktorem o výkonu 110 MW má být schopen prorážet slabší dvoumetrovou vrstvu ledu při rychlosti 29 kilometrů za hodinu.
Ledoborec má stavět konstrukční loděnice Ajsberk.
S globální změnou klimatu, která se v Arktidě projevuje postupným oteplováním, vzrůstá význam kratší severomořské cesty, která se už teď může využívat díky slábnoucí vrstvě ledu. Flotila ledoborců má ale také Rusku umožnit lepší kontrolu oblasti, na kterou si Moskva klade nároky stejně jako Kanada a Dánsko.