Článek
V DNEŠNÍM DÍLE SE MIMO JINÉ DOZVÍTE:
- Konflikt překvapil intenzitou (1:08)
- Cíle Ukrajiny a Ruska (2:48)
- Novorusko (5:15)
- Rusko bude bránit Krym všemi prostředky (11:02)
- Arménské paralely (18:26)
- Riziko odsávání prostředků na rekonstrukci (27:40)
- Riziko zamrzlého konfliktu a poučení z Koreje (34:10)
Politický geograf upozornil, že Rusko mělo větší zájmy, než jen podpořit separatisty, aby ovládli celou Doněckou a Luhanskou oblast.
„Jasným cílem bylo sjednocení Krymu a Ruské federace pozemní cestou. Kromě Doněcké a Luhanské oblasti Rusku hodně jde o připojení Záporožské, případně Chersonské oblasti. Tím by si pojistilo podbřišek Ukrajiny, který slouží pro spojení s Krymem.“
Idea Novoruska a riziko nekonečného konfliktu
Jelen upozornil, že Rusko se drží konceptu Novoruska, které ale nemá jasné hranice: „Oblast je geograficky specifická tím, že je to rovina, není tam přirozená hranice, tu by mohla tvořit třeba řeka Dněpr. Zároveň je tam spousta měst a obcí, které jsou čistě ukrajinské, myslím etnicky a historicky, v rámci hetmanátu kozáků. Proto si myslím, že není jasné, kudy vede hranice Novoruska.“
Pokud by Ukrajina chtěla dobýt Krym, tak by Rusko nasadilo veškeré prostředky. A tím myslím opravdu veškeré prostředky.
Území však není podle Jelena jediným a možná ani ne hlavním cílem Kremlu:
„Putin chce mít slabou Ukrajinu nebo žádnou Ukrajinu, a to někdy dávám na první místo. On nechce mít to území plně pod kontrolou z hlediska fyzické kontroly, jde mu o změnu režimu. A k té může dojít, pokud se prezidentovi Zelenskému dlouho nebude dařit stabilizovat konflikt nebo ekonomiku. Může jít o to konflikt neukončovat definitivně, podobně jako po roce 2014 v případě lidových republik Doněcké a Luhanské, nedovolit Ukrajině svobodný a mírový život, který by mohl vést k prosperitě a integraci Ukrajiny Euroatlantických struktur.“
Vyhlášením mobilizace by Putin přiznal slabost, říká rusista Svoboda
Podle Jelena tak válka může být dlouhá, protože se Rusko se snaží ovládnout celou oblast Novoruska.
„Tomu odpovídá intenzita bojů v Doněcké a Luhanské oblasti, kde chtějí za každou cenu každou píď země. Postupují velmi pomalu a nemyslím si, že to tam směřuje k nějakému klidu. Stejně tak ukrajinské cíle jsou stále avizovány – jde o kompletní osvobození země, což se možná jeví jako nereálné, ale z hlediska politického pro současného prezidenta Zelenského není jiná alternativa cíle. On musí jako prezident země trvat na územní integritě a má pro to i podporu. Veřejné mínění je nakloněno tomu, že území by mělo být vráceno. Oba lídři postupují maximalistickým postupem.“
Rusko Krym nepustí
Politický geograf přesto nevylučuje kompromis: „Válka vždycky končí kompromisem a myslím si, že pokud válka bude trvat ještě dalších několik měsíců a bude vyčerpávat zemi, umím si představit, že přijde únava a nakonec rezignace – nechme jim (Rusku) ten Krym.“
Konflikt mne překvapil svou intenzitou, opravdu jsem nečekal, že ofenziva bude tak masivní a bude zahrnovat i útoky na civilní obyvatelstvo. Tím jsem byl zděšen.
„Dokážu si představit, že dojde k nějakému kompromisu ohledně Doněcké a Luhanské oblasti nebo dalších dobytých území, které budou de facto státy nebo volně přidruženými státy Ukrajiny, ale Krym už je v tuto chvíli integrální součástí Ruské federace podle ruských zákonů. Pokud by Ukrajina chtěla dobýt Krym, tak by Rusko nasadilo veškeré prostředky. A tím myslím opravdu veškeré prostředky.“
Jaderné zbraně zůstanou dál jen hrozbou, Rusko na NATO nezaútočí, ujišťuje analytik Petráš
Jelen patřil mezi experty, kteří útok Ruska na Ukrajinu očekávali. „Moje předzvěst, že Rusko zaútočí, přicházela z určitého pesimismu a z naděje, že mi to nevyjde, ale bohužel stalo se, co se stalo. Vladimir Putin k tomu dlouhodobě směřoval i tím, jak se vyjadřoval před únorem.“
I on byl ale zaskočen podobou války: „Konflikt mne překvapil svou intenzitou, opravdu jsem nečekal, že ofenziva bude tak masivní a bude zahrnovat i útoky na civilní obyvatelstvo. Tím jsem byl zděšen.“