Článek
Zerbo na to nejdříve upozornil v tweetu, v němž informoval o zkoumání úniku radiace po explozi u Severodvinsku a ukázal pohyb radioaktivního mraku. „Řešíme také technické problémy operátorů ve dvou nejbližších stanicích,“ napsal.
Mluvčí organizace CTBTO pak dodal, že 10. srpna, tedy dva dny po explozi, se stanice v Kirovu a Dubně „odmlčely“ a nedodávaly data. Obě stanice jsou součástí mezinárodního systému pro sledování radioaktivity v ovzduší, který vznikl po přijetí smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek. První je od Severodvinska vzdálená 840, druhá 880 kilometrů.
To requests on #IMS detection beyond #CTBT, data in, or near the path of potential plume from the explosion are being analyzed . We’re also addressing w/station operators technical problems experienced at two neighboring stations. All data are available to our Member States. https://t.co/pHL4WrHU23 pic.twitter.com/9aO5cQTlls
— Lassina Zerbo (@SinaZerbo) 18. srpna 2019
Ruské úřady podle mluvčího výpadek zdůvodnily „komunikačními a síťovými problémy”.
„Čekáme na další zprávy, kdy budou stanice nebo komunikační systém uvedeny do stavu plné funkčnosti,“ doplnil.
Zerbo dodal, že stanice v Dubně a Kirovu radioaktivní mrak zasáhl 10. a 11. srpna, tedy v době, kdy přestaly fungovat. Mluvčí doplnil, že 13. srpna přestaly přenášet data i další dvě stanice v Zalesovu a Bilibinu. Zalesovo zasáhl radioaktivní mrak podle simulace CTBTO 13. srpna. Bilibino nicméně leží až na východě Sibiře a mrak ho nezasáhl vůbec.
Podivná shoda okolností
Západní experti, na které se odvolává agentura Reuters, událost považují za neobvyklou a poukazují na ruskou tradici zamlčování podobných incidentů. „Asi 48 hodin po incidentu z 8. srpna tyto stanice přestaly přenášet data. Nacházím v tom zvláštní souvislost,“ podotkl ředitel washingtonské Asociace pro kontrolu zbraní Daryl Kimball.
On i další expert Jeffrey Lewis upozornili, že jakýkoli zásah do sítě stanic monitorujících radioaktivitu by byl závažný, ale také zbytečný, protože síť národních i mezinárodních stanic je hustá a další stanice částice stejně zachytí.
Tajemný test
Zatím není jasné, k jaké nehodě, která si vyžádala nejméně pět mrtvých, 8. srpna došlo. Rusko se zpožděním uvedlo, že explodoval motor na kapalná paliva, který využíval radioaktivní izotopy. [celá zpráva]
Za nejpravděpodobnější se považuje varianta, že šlo o test hypersonické střely Burevestnik s plochou dráhou letu, jež měla využívat jaderného pohonu. Reaktor používá k ohřátí plynu, jehož expanze střelu pohání. [celá zpráva]