Ruské jednotky spotřebovaly přes polovinu přesných střel, sahají po sovětských

Podle Skibitského Rusové nyní méně využívají vysoce přesných střel s plochou dráhou letu Ch-101 a Ch-555 vypouštěných z letadel, balistických raket Iskander a námořních střel s plochou dráhou letu Kalibr.

Mluvčí GUR to dává do souvislosti s možným dopadem západních sankcí, protože kvůli nim nemůže získat všechny potřebné komponenty pro jejich výrobu.

Už dříve se uvádělo, že Rusům kvůli sankcím chybí elektronika pro jejich navádění, zejména potřebné čipy.

Britská vojenská rozvědka v pátek uvedla, že kvůli kritickému nedostatku protizemních střel používá Rusko k útokům na pozemní cíle i rakety ze systémů protivzdušné obrany S-300 a S-400. Ty rozmístilo u hranic s Ukrajinou, aby sestřelovaly ukrajinská letadla.

Rozvědka upozornila, že mají relativně malé hlavice, které neproniknou opevněním, takže představují hrozbu jen pro lehké stavby. Je u nich větší riziko, že minou cíl, protože jejich navádění je optimalizováno pro ničení letadel.

Americký Institut pro studium války (ISW) v této souvislosti ve čtvrtek upozornil, že se u přesné munice mění situace ve prospěch Ukrajinců, neboť získali ze Západu raketomety, jako jsou HIMARS, které využívají s větším efektem než Rusové své střely.

ISW ze zprávy GUR vyvozuje, že ruské jednotky budou pravděpodobně i nadále využívat své zásoby méně přesných sovětských zbraňových systémů, jejich účinek je ale menší než u Ukrajinci nasazených střel HIMARS.

GUR uvedl ke střelám z dob SSSR: „Jsou mezi nimi i střely s plochou dráhou letu, které už byly dvakrát vypáleny z území Běloruska.“

„Jsou tam i jiné střely s plochou dráhou letu, sady raket pro raketomety typů Smerč, Uragan a Grad i různé typy leteckých bomb. Zásoby jsou velmi velké a je těžké vyčíslit, kolik jich zbylo,“ dodala vojenská rozvědka.

Rusko brzo po zahájení invaze začalo nasazovat i balistické rakety krátkého doletu Točka-U, o nichž tvrdilo, že je už vyřadilo. Použilo je například k útoku na nádraží v Kramatorsku.