Článek
Na snímku jsou jasně vidět sloupce dýmu, které stoupají z lesů Krasnojarského kraje. Kouř vítr odnesl na jihozápad, kde vytváří velká oblaka a mísí se s bouřkovými mraky. Fotografii pořídila meteorologická družice 21. července.
„Dým několik dnů dusí velkou část Sibiře,“ poznamenal Newsru.com.
#TheNewNormal?
— Copernicus EMS (@CopernicusEMS) July 24, 2019
Smoke vortex caused by the #Siberia #wildfires
A rough order of magnitude estimate puts the smoke-covered area at a mind boggling 2 million (yes million) square kilometres#Sentinel3 🇪🇺🛰 acquired today 24 July pic.twitter.com/6JQJcXuCSg
Oheň se ale dál šíří až k severnímu polárnímu kruhu a zasahuje do oblastí podél celé pomyslné kružnice včetně Grónska nebo Severní Ameriky. Požáry zuří v Grónsku i na Aljašce, a ačkoliv nejsou letní ohně na severu planety výjimkou, jejich rozsah vzbuzuje obavy.
„Počet a intenzita požárů za severním polárním kruhem jsou neobvyklé a bezprecedentní,“ sdělil zpravodajskému portálu CNN Mark Parrington z Evropského centra pro střednědobou předpověď (ECMWF). Jedním z důvodů jsou podle něj lokální vlny veder, které zasáhly Sibiř, Kanadu a Aljašku.
Požáry se také šíří více na sever, než je obvyklé, a kromě lesů zasahují i rašeliniště. Geograf Thomas Smith z londýnské univerzity serveru USA Today vysvětlil, že hořící rašelina představuje daleko větší nebezpečí než planoucí lesy – zatímco les obvykle hoří několik hodin, než se požár přesune dál, rašeliniště mohou hořet několik dní až měsíců.