Článek
Hlasovat přišlo okolo 65 procent Řeků, média včetně všech šesti velkých televizních stanic předpovídají, že převážilo NE podmínkám věřitelů. To se potvrdilo po sečtení první pětiny hlasů. Ne řeklo zatím 60 procent hlasující.
Referendum je považováno za neoficiální hlasování o tom, zda by mělo Řecko zůstat v eurozóně, anebo z ní jako vůbec první země vystoupí a vrátí se k národní měně drachmě.
Řecká vláda nicméně věří, že bez ohledu na výsledek hlasování se jí podaří s věřiteli dohodnout a Řecko zůstane součástí eurozóny. Mluvčí vládní levicové strany Syriza po uzavření volebních místností uvedl, že Atény se teď mohou „rychle posunout dál” a jednat. Ministr financí Janis Varufakis dokonce prohlásil, že dohoda by mohla být na světě za 24 hodin.
Vláda premiéra Alexise Tsiprase vyzývala Řeky, aby řekli podmínkám věřitelů jasné ne. Řečtí představitelé se pokoušeli získat lepší podmínky pro další půjčky, avšak věřitelé jim odmítli ustoupit tak daleko, jak si Atény představovaly. Tsipras pak označil věřitele za vyděrače, jeho ministr financí Varufakis za teroristy. Varufakis s hlasováním navíc spojil své setrvání ve funkci. V případě, že by Řekové podmínky přijali, šéf státní kasy plánoval rezignaci.
Řecko vstoupilo do eurozóny na Nový rok 2001, eurem se v něm začalo platit o rok později. Když se tři roky poté dostali k vládě konzervativci Kostase Karamanlise, tak přiznali, že se za socialistů, kteří Řecko do eurozóny přivedli, falšovaly statistiky.
V roce 2009 už přestaly být dluhové problémy Řecka tajemstvím, došlo na první z mnoha snižování ratingu a vyjednávání o prvních půjčkách.
Ty poskytli Mezinárodní měnový fond, eurozóna s Evropskou centrální bankou i soukromí věřitelé. Ani za pět let čerpání pomoci se ale situace nezlepšila, naopak. Ekonomika se snížila, dluhová spirála se roztáčela stále víc, nezaměstnanost rostla. To letos v lednu vedlo k vítězství levicové Syriza v předčasných volbách. Její představitelé slibovali konec drastických reforem, jak je požadovali věřitelé, a vyjednání nových podmínek.