Hlavní obsah

Rakouské prezidentské volby nakonec vyhrál Van der Bellen, rozhodlo 31 000 hlasů

Vídeň
Aktualizováno

Novým rakouským prezidentem se podle místních médií stal kandidát strany Zelených Alexander Van der Bellen, ačkoliv ještě v neděli vítězil kandidát pravicových populistů ze strany Svobodných (FPÖ) Norbert Hofer. Rozhodly tak korespondenční hlasy, které byly sečteny v pondělí. Rakouské ministerstvo vnitra potvrdilo, že Van der Bellen získal 50,3 procenta hlasů a Hofer 49,7 procenta. Ve prospěch van der Bellena rozhodlo něco málo přes 31 tisíc hlasů.

Foto: Novinky.cz s použitím ČTK/AP a Reuters

Výsledek prezidentských voleb v Rakousku

Článek

Z 6,4 miliónu oprávněných voličů využilo korespondenční hlasování 744 tisíc lidí, což jsou většinou Rakušané, kteří žijí nebo se právě pohybují mimo Rakousko. V absolutních číslech porazil dvaasedmdesátiletý a politicky umírněný Van der Bellen svého protikandidáta o 31 026 hlasů. Vyslovilo se pro něj 2 254 484 voličů. Pětačtyřicetiletému Hoferovi dalo hlas  2 223 458 voličů.

Rakouská média odpoledne uváděla ještě těsnější výsledky – 50,1 procenta pro Van der Bellena a 49,9 pro Hofera.

Ten přitom v neděli po sečtení hlasů odevzdaných do volebních uren vítězil se ziskem 51,9 procenta. [celá zpráva]

Foto: Heinz-peter Bader, Reuters

Alexander Van der Bellen je novým rakouským prezidentem

Obhájce migrace

Alexander Van der Bellen (72) patří mezi obhájce imigrace a současnou vládu za její tvrdý postoj vůči migrantům kritizuje. Odmítá jak stanovení horní hranice počtu přicházejících běženců za rok, tak zavedení kontrol na hranicích s Itálií.

Úřadu se ujme na začátku července, nahradí stávající hlavu státu Heinze Fischera.

Náruživý kuřák s nizozemským jménem
Alexander Van der Bellen se narodil ve Vídni a vyrůstal v Tyrolsku jako syn estonské matky a ruského otce nizozemského původu, kteří prchali před Rudou armádou.
Na innsbrucké univerzitě vystudoval ekonomii, kde později působil jako odborný asistent a mimořádný profesor. Později byl jmenován i řádným profesorem národohospodářství na Vídeňské univerzitě.
Politickou dráhu začínal u sociálních demokratů (SPÖ), až v roce 1992 se přidal k Zeleným.
Do boje o klíče do Hofburgu nastupoval oficiálně jako nezávislý, i když s vědomím, že strana Zelených k němu neodmyslitelně patří. Stejně jako cigareta, kterým budoucí rakouský prezident holduje více, než je zdrávo, a také uvážlivost, která prý hraničí s přílišnou pomalostí.
Van der Bellen je podruhé ženatý, přičemž z prvního manželství má dva syny. Loni na podzim se rozvedl a v prosinci znovu oženil s dlouholetou přítelkyní Doris Schmidauerovou, o více než dvacet let mladší šéfkou poslanecké frakce Zelených v parlamentu.

Již několikrát avizoval, že by jako prezident nedopustil jmenování zástupce Svobodných do čela vlády. Zachoval by se tak i v případě, že by FPÖ, která dlouhodobě vede průzkumy veřejného mínění, vyhrála příští parlamentní volby.

Foto: Novinky.cz s použitím ČTK/AP a Reuters

Výsledek prezidentských voleb v Rakousku v hlasech

Svůj postoj odůvodnil nejen možným negativním dopadem na mezinárodní pověst Rakouska, ale i na praktické fungování Evropské unie, neboť FPÖ její existenci dlouhodobě zpochybňuje.

Foto: Ronald Zak, ČTK/AP

Alexander Van der Bellen (vlevo) a Norbert Hofer (vpravo).

I když pětačtyřicetiletému odpůrci imigrace Hoferovi úřad prezidenta těsně unikl, patří výsledek kandidáta Svobodných mezi dosud největší úspěchy této pravicově populistické strany.

Související témata:

Výběr článků

Načítám