Článek
Z 6,4 miliónu oprávněných voličů využilo korespondenční hlasování 744 tisíc lidí, což jsou většinou Rakušané, kteří žijí nebo se právě pohybují mimo Rakousko. V absolutních číslech porazil dvaasedmdesátiletý a politicky umírněný Van der Bellen svého protikandidáta o 31 026 hlasů. Vyslovilo se pro něj 2 254 484 voličů. Pětačtyřicetiletému Hoferovi dalo hlas 2 223 458 voličů.
Rakouská média odpoledne uváděla ještě těsnější výsledky – 50,1 procenta pro Van der Bellena a 49,9 pro Hofera.
Ten přitom v neděli po sečtení hlasů odevzdaných do volebních uren vítězil se ziskem 51,9 procenta. [celá zpráva]
Obhájce migrace
Alexander Van der Bellen (72) patří mezi obhájce imigrace a současnou vládu za její tvrdý postoj vůči migrantům kritizuje. Odmítá jak stanovení horní hranice počtu přicházejících běženců za rok, tak zavedení kontrol na hranicích s Itálií.
Úřadu se ujme na začátku července, nahradí stávající hlavu státu Heinze Fischera.
Náruživý kuřák s nizozemským jménem |
---|
Alexander Van der Bellen se narodil ve Vídni a vyrůstal v Tyrolsku jako syn estonské matky a ruského otce nizozemského původu, kteří prchali před Rudou armádou. |
Na innsbrucké univerzitě vystudoval ekonomii, kde později působil jako odborný asistent a mimořádný profesor. Později byl jmenován i řádným profesorem národohospodářství na Vídeňské univerzitě. |
Politickou dráhu začínal u sociálních demokratů (SPÖ), až v roce 1992 se přidal k Zeleným. |
Do boje o klíče do Hofburgu nastupoval oficiálně jako nezávislý, i když s vědomím, že strana Zelených k němu neodmyslitelně patří. Stejně jako cigareta, kterým budoucí rakouský prezident holduje více, než je zdrávo, a také uvážlivost, která prý hraničí s přílišnou pomalostí. |
Van der Bellen je podruhé ženatý, přičemž z prvního manželství má dva syny. Loni na podzim se rozvedl a v prosinci znovu oženil s dlouholetou přítelkyní Doris Schmidauerovou, o více než dvacet let mladší šéfkou poslanecké frakce Zelených v parlamentu. |
Již několikrát avizoval, že by jako prezident nedopustil jmenování zástupce Svobodných do čela vlády. Zachoval by se tak i v případě, že by FPÖ, která dlouhodobě vede průzkumy veřejného mínění, vyhrála příští parlamentní volby.
Svůj postoj odůvodnil nejen možným negativním dopadem na mezinárodní pověst Rakouska, ale i na praktické fungování Evropské unie, neboť FPÖ její existenci dlouhodobě zpochybňuje.
I když pětačtyřicetiletému odpůrci imigrace Hoferovi úřad prezidenta těsně unikl, patří výsledek kandidáta Svobodných mezi dosud největší úspěchy této pravicově populistické strany.