Proti všem: Nošení roušky nemělo vliv na nakažení covidem, tvrdí dánská studie

V neděli uveřejnili dánští vědci z Kodaňské univerzitní nemocnide dlouho očekávanou studii, která měla zjistit, zda nošení roušek mělo nebo nemělo vliv na šíření koronaviru v populaci. Vědci však provedli takzvanou randomizovanou kontrolovanou studii na vzorku šesti tisíc obyvatel v době, kdy v zemi sice nějaká zdravotní opatření platila, ale povinnost nosit roušek ne.

Polovina účastníků studie obdržela 50 chirurgických roušek, které si měla každých 8 hodin vyměňovat. Po jednom měsíci pak tito lidé podstoupili test na koronavirus, a to jak PCR, tak rychlotest na protilátky. Vědci poté výsledky testů porovnali s těmi, které podstoupila druhá polovina účastníků – tedy ti, kteří roušky nenosili.

Ve výsledku nebyl mezi oběma skupinami nijak výrazný: 1,8 procent těch, kteří nosili roušky, se covidem-19 nakazilo. Ze skupiny účastníků, kteří roušku po dobu studie nenosili, to bylo 2,1 procent.

„Doporučení nosit chirurgické roušky nad rámec ostatních zdravotnických opatření nesnížilo u jejich nositelů míru infekce SARS-CoV-2 o více než 50 procent v těch komunitách, kde bylo riziko nákazy nízké, sociální rozestupy v rámci možností dodržovány a nošení roušek neobvyklé. Data odpovídají nižšímu stupni vlastní ochrany,” píší vědci v závěru studie.

Je však nutné podotknout, že Dánsko bylo jedním z posledních států, který k nařízení ohledně roušek přistoupil. Od 22. října musí tamní obyvatelé nosit roušky ve veřejné dopravě, jinde ne. „Podařilo se mu udržet obecně dobrou kontrolu nad virem díky zákazu vycházení, testování a trasování,” napsal v říjnu vědecký časopis Nature, který současně očekával výsledky dánské randomizované studie.

Dánsko od začátku pandemie zaznamenalo 70 485 případů koronaviru. S covidem doposud zemřelo 784. Dánsko je co do počtu obyvatel přibližně poloviční než Česká republika (5,7 milionů).

Skandinávie má obecně k rouškám odlišný přístup než zbytek Evropy. Švédsko na svých oficiálních stránkách uvádí, že roušky povinné nejsou na žádných veřejných místech včetně hromadné dopravy. V Norsku jednotlivá opatření ohledně roušek zavádí samosprávy, na celostátní úrovni jsou pouze doporučená, stejná pravidla platí i ve Finsku.

K tomu, že roušky fungují jako ochrana proti šíření covidu-19, došlo několik vědeckých studií. Po počátečním zdráhání z kraje pandemie jejich nošení v tuto chvíli doporučuje i Světová zdravotnická organizace.

Podle profesora evidence based medicíny (medicíny založené na důkazech) Carla Heneghana z Oxfordské univerzity přesto neexistuje moc důkazů, že roušky zabraňují v šíření nemocí přenášených vzduchem.

„Studie, které potvrdily účinnost roušek byly pozorovací, což znamená, že pozorovali lidi, kteří roušku zpravidla nosili, místo toho, aby se pokusili vytvořit randomizovanou kontrolní skupinu,” píše ve svém článku pro deník Spectator.

Podle Heneghana navíc část z těchto studií pocházela z roku 2003, kdy vypukl virus SARS CoV-1. Docházely také k závěru, že roušky fungují zejména pokud je používají zdravotníci společně s pravidelným mytím rukou.

„Teď, když máme precizní vědeckou práci, o kterou se můžeme opírat, důkazy ukazují, že nošení roušek v komunitě nesnižuje nijak výrazně podíl nakažených,” myslí si Heneghan.

Heneghanova interpretace byla poté Facebookem označena jako „nepravdivá”. Vychází to z vyjádření projektu WHO na ověřování informací Health Feedback. Podle zdůvodnění je to proto, že studie byla nedostatečně podložená a závěry neprůkazné. „Studie zkoumala pouze to, jestli rouška chrání svého nositele,” upozorňuje Health Feedback na Twitteru.