Článek
Druhé kolo prezidentské volby v Srbsku provázela vysoká účast, která dosáhla asi 67 procent, což je nejvíc za posledních osm let. Vysoká volební účast přitom měla podle analytiků hrát do karet spíše Tadičovi, což se zatím potvrzuje.
Tadić je přijatelnější pro Evropu
Volba prezidenta se považuje za jakési referendum o budoucím směřování země, která se bude v blízké budoucnosti muset vypořádat s vyhlášením nezávislosti v převážně albánské provincii Kosovo.
Potvrdí-li se po sečtení hlasů vedení padesátiletého Tadiče, půjde o dobrou zprávu pro Západ i Evropskou unii. Pro ty je totiž umírněný proevropský prezident, člen Demokratické strany (DS), mnohem přijatelnějším kandidátem než nekompromisní ultranacionalista Nikolić.
Tadić slibuje Srbsku další přibližování k členství v Evropské unii a evropská budoucnost země je pro něj důležitější než orientace na Rusko, kterou propagoval jeho rival.
Předpověď Tadičova vítězství je založena na odhadech, které vycházejí z průzkumu mezi voliči po opuštění volebních místností. Čísla se tak po zveřejnění prvních předběžných výsledků mohou změnit. Odhady, s nimiž CESID přišel po prvním kole voleb před dvěma týdny, však byly velice přesné.
| Profily obou kandidátů | |
|---|---|
| Boris Tadić | Tomislav Nikolić |
Volby nové hlavy státu Srbové i zahraniční představitelé chápou jako rozhodování o dalším směřování této balkánské země, která se může vydat vstříc Evropské unii spolu s Tadičem nebo dát přednost užším vztahům s Ruskem spolu s Nikoličem. V neposlední řadě však volby ovlivní i to, jak se Bělehrad zachová po vyhlášení nezávislosti separatistické provincie Kosovo, které se očekává krátce po nedělních volbách.
