Předseda tureckého parlamentu volá po ukotvení islámu v ústavě, vládnoucí strana to odmítá

„Ústava by neměla ukotvovat sekularismus z jednoho prostého důvodu. Je nutné, aby se věnovala náboženství. Proč bychom jakožto muslimská země měli být v situaci, kdy ustupujeme od náboženství? Jsme muslimskou zemí. Proto musíme mít náboženskou ústavu,“ řekl Kahraman z vládnoucí islamistické Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) .

Nová ústava by tak popřela sekulární základy moderního Turecka, stát od náboženství oddělil Kemal Atatürk.

Předseda komise zabývající se přípravou textu nové ústavy a významný člen AKP Mustafa Şentop ale podle agentury AP prohlásil, že strana nemá žádné plány na to, aby odstranila z ústavy "princip sekularismu". Totéž potvrdili i další činitelé AKP.

Změny jsou v Turecku plíživé, ale citelné. Zákazy nošení náboženských symbolů jsou postupně mírněny a rušeny, je omezována svoboda slova, trestána kritika proroka Mohameda či cenzurován obsah sociálních sítí, všímá si agentura Reuters.

A ze strany opozice už si předseda tureckého parlamentu vysloužil kritiku. „Chaos na Blízkém východě je výsledkem postojů, které stejně jako vy dělají z náboženství nástroj politiky,” reagoval na internetu šéf sekulární opozice Kemal Kiliçdaroglu.

„Sekularismus je tu proto, aby každý mohl prožívat svobodně svou víru, pane Kahramane,” dodal.

AKP má v tureckém parlamentu 317 z 550 křesel. K případné změně ústavy ale potřebuje 330 hlasů. To znamená, že by musela přesvědčit ještě třináct opozičních poslanců.

Drtivou většinu (99,8 procenta) obyvatel téměř 75miliónového Turecka tvoří muslimové. Z toho čtyři pětiny jsou sunnité, zbylou pětinu zastupují alevité, kteří jsou odnoží šíitů.

S přáním, aby se jejich země řídila radikálním právem šaría, se podle posledních výzkumů Pew Research Center, na které se odvolává agentura Reuters, ztotožnilo jen dvanáct procent oslovených Turků.