Článek
V přijatých závěrech bruselského summitu také vyzvali unijní přepravce, aby se vyhýbali přeletům běloruského vzdušného prostoru. Chtějí rovněž znemožnit přelety a přistání běloruských aerolinek na území členských států EU.
Běloruské úřady v neděli přiměly letoun společnosti Ryanair míří z Řecka do Litvy k nouzovému přistání v Minsku, aby mohly zatknout novináře a opozičního aktivistu Ramana Prataseviče. Evropští lídři tento zásah důrazně odsoudili a vyzvali k okamžitému propuštění opozičníka.
Kdo je Raman Pratasevič, kvůli kterému zosnoval Lukašenko mezinárodní únos?
Podle jednoho z unijních činitelů, který se účastnil večerního bruselského jednání, byla shoda na opatřeních navržených předsedou Evropské rady Charlesem Michelem velmi rychlá. „Reakce byla silná, neboť běloruské úřady vážně ohrozily leteckou bezpečnost a cestující na palubě," sdělil novinářům zmíněný činitel. Řada lídrů podle něj dávala najevo, že by nové sankce měly být zaměřené tak, aby hospodářsky oslabily běloruský režim.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová před jednáním uvedla, že nové sankce budou vedle lidí odpovědných za únos letadla uvaleny také na firmy podporující režim běloruského vůdce Alexandra Lukašenka či na subjekty působící v letectví.
Zadržený novinář se šrámem na čele se na videu doznal k organizaci nepokojů
Evropský blok zavedl první sankce po loňských prezidentských volbách v Bělorusku, kvůli jejichž zmanipulování neuznal za prezidenta Lukašenka. Unie již několikrát rozšířila loni zavedený sankční seznam, na němž vedle autoritářského vůdce figuruje na osm desítek představitelů běloruského režimu i několik institucí a firem.
Právě potrestání dalších firem napojených na Lukašenka by podle diplomatů mohl režim pocítit více než dosavadní zákazy cest do EU či zmrazení majetku na území unie. Unijní zdroje však zároveň upozorňují, že sankční seznam je nutné pečlivě připravit, aby obstál při případných žalobách ze stran zařazených firem.