Článek
Česká historička u frankfurtského soudu čelí žalobě nejmenované ženy, jejíž německá matka byla během druhé světové války uvězněná v koncentračních táborech. V roce 1944 se dostala do tábora Neuengamme na předměstí Hamburku, později putovala i do tábora Bergen-Belsen.
Právě v Hamburku se žena, kterou Hájková později smyšleně označovala jako Helenou Sommerovou, seznámila s dozorkyní Anneliese Kohlmannovou, jež se do vězeňkyně měla zamilovat. Kohlmannová byla mladá a pohledná žena. Nosila kalhoty a chodila nakrátko ostříhaná. Vězni jí říkali Bubi, podle účesu bubikopf.
| Podrobnější informace o vztahu Kohlmannové s vězenkyní čtěte zde: |
|---|
| Historička Anna Hájková: Mezi láskou a donucením |
Dcera Sommerové, mimo jiné australská občanka, už v roce 2014, kdy ji Hájková kontaktovala, tvrdila, že vztah mezi Kohlmannovou a její matkou nebyl sexuální. Podle ní měla její matka pouze využívat náklonnosti dozorkyně ve snaze učinit pobyt v koncentračním táboře přijatelnějším.
Hovořila o tom s Hájkovou, která jí měla slíbit, že ve svém bádání nepoužije skutečné jméno její matky. Podle listu The Guardian na takový slib ale historička „prostě zapomněla”.
| Anna Hájková (1978) je historička, působí na katedře dějin britské University of Warwick. |
Česká historička, která pracuje na knize o životě dozorkyně SS, zabývá se queer dějinami holokaustu a vyučuje na britské univerzitě, vloni pořádala přednášky v Německu a Rakousku. Později měla podle The Guardianu zveřejnit na sociální síti fotografii židovské ženy. K ní napsala, že ostatní vězeňkyně pozorovaly lesbický pár s odporem. Twitterový účet Hájkové není v současné době aktivní.
Miluše Kapsová: Ošetřovatelka našich prezidentů
Soud v Německu již dříve označil veřejné prohlášení o lesbickém a sexuálním vztahu za porušení posmrtných práv na ochranu osobnosti Židovky Sommerové. Historičce zakázal používat celé jméno židovské vězeňkyně, stejně jako bez souhlasu její dcery šířit fotografie její matky.
Neexistuje přímý důkaz
Právě fotografie na sociální síti navíc pobouřila Australanku natolik, že požaduje po historičce odškodnění. Jak doplnil The Guardian, mohlo by se jednat o částku až 250 tisíc eur (6,8 milionu korun).
„Neexistuje přímý důkaz, že by moje matka měla sexuální vztah s dozorkyní. Požaduji, aby to univerzita patřičně vyšetřila a abych dostala odškodné za to, jakou psychickou bolest mi (Hájková) způsobila,” citoval ve čtvrtek vyjádření ženy The Guardian. Univerzita Warwick situaci nekomentovala.
Fakt, že pro tvrzení o lesbickém sexuálním vztahu neexistuje žádný přímý důkaz, měla u frankfurtského soudu potvrdit sama Hájková, která se odvolává na svědectví spoluvězňů a zápisy u soudu.
Novinky doktorku Hájkovou v pátek kontaktovaly s dotazy týkajícími se celého případu. „Můj právník mi poradil nereagovat,” odepsala Hájková v pondělí. Už dříve se ale prostřednictvím svého právníka obhajovala „svobodou názoru a akademickou svobodou”, doplnil The Guardian.