Článek
„Bipolarita zmizela a s ní i stabilita,“ prohlásil ruský prezident. „Mezinárodní instituce se neupevňují, ale degradují, politici se řídí právem silnějšího. Dělají si, co se jim zachce, používají sílu tu na území jednoho státu, tu na území druhého, nátlakem si vynucují rezoluce mezinárodních institucí,“ uvedl Vladimir Putin.
Ruský prezident nešetřil příklady, kdy podle něj došlo k degradaci mezinárodních norem. „To jsme viděli v Jugoslávii. Na konci 20. století několik týdnů na Bělehrad padaly bomby. Pak následovala invaze. A měli jsme k tomu rezoluci?“ položil Putin řečnickou otázku.
„Pak přišel Afghánistán, Irák a Libye, kde se vyhlásily bezletové zóny a přišlo bombardování,” dodal. Lidé už toho podle Putinových slov mají dost a nechtějí dál žít v „této bídě, kdy arabské jaro vystřídala arabská zima”.
Rusko je aktivní účastník mezinárodních vztahů, který má své zájmy, jež je třeba respektovat
Putin také zmínil, že s Ruskem se opět musí počítat. Nemůže podle něj panovat situace, kdy je odsunuté na vedlejší kolej a jeho nároky jsou ignorovány. Jako příklad uvedl, že stále není vyřešen zjednodušený vízový režim s Evropskou unií a přetrvávají některá embarga na citlivé technologie. Narážel i na doby, kdy carské Rusko začínalo prosazovat svou moc.
„Rusko je aktivní účastník mezinárodních vztahů, který má své zájmy, jež je třeba respektovat,“ řekl Putin. Nikdo jiný podle něj není momentálně schopný zajistit bezpečnost v oblasti Krymu. Varoval, že pokud by to Rusko neučinilo, v „Sevastopolu by kotvila místo ruské Černomořské flotily flotila NATO“.
Šéf Kremlu si neodpustil ani drobný žert. Zmínil, že američtí námořníci jsou prý „fajn kluci, ale bude raději, když budou do Sevastopolu jezdit jen na návštěvu”.
Podle Putina není možné, aby se NATO přibližovalo k ruským hranicím, jak se o to prý pokouší. Zmínil a opět odsoudil i zrušený projekt amerického protiraketového štítu ve střední Evropě.
Kosovský precedens
Putin opakovaně zmiňoval případ Kosova a přístup Západu, který akceptoval sporné jednostranné vyhlášení samostatnosti Kosova (v únoru 2008), zatímco odtržení Krymu považuje za nelegitimní a tvrdí, že je potřeba souhlas Ukrajiny. „Neexistuje žádný zákaz na jednostranné vyhlášení nezávislosti.“ Předem odmítl námitky, že tehdy byly v Kosovu vysoké počty obětí a zásah byl nevyhnutelný. Podle něj právě postup domobrany na Krymu zabránil obětem.
Uvedl, že počet ruských vojáků na Krymu se nemusel ani zvýšit, jak se tvrdilo. Přestože mu ruský parlament schválil nasazení sil při obraně ruskojazyčného obyvatelstva Krymu. „Zatím jsem toto právo nepoužil,“ prohlásil.
Putin ocenil, že početné ukrajinské posádky byly zdrženlivé. A stále trval na tom, že zasahovala domobrana, i když nepřímo přiznal ruské angažmá: „Museli jsme vytvořit podmínky pro mírové a svobodné vyjádření. A co nám říkají kolegové z Evropy a z USA? Že porušujeme mezinárodní právo.“
Snaha nerozhádat si Západ
Putin však nepřímo připustil závislost Ruska na dalších zemích a opakovaně se snažil dát najevo, že stojí o dobré vztahy se Západem a doufá, že bude pokračovat i spolupráce s NATO.
Když zdůrazňoval nutnost spojení Krymu s Ruskem, jehož je podle něj nedílnou historickou součástí, řekl: „Věřím, že mne pochopí především Evropané a zejména Němci.” Uvedl také, že když se sjednocovalo Německo, nebyli všichni pro, ale Moskva ano.