Článek
Deprese výrazně přispívají k sebevraždám, jejichž počet dosahuje až 800 tisíci ročně. V Česku má podle WHO depresivní poruchy zhruba pět procent obyvatel.
Světová zdravotnická organizace vysvětluje stoupající počet depresí především celkovým růstem populace a zároveň stárnutím obyvatelstva, neboť u vyšších věkových skupin jsou deprese rozšířenější.
Nejvíc lidí s depresemi žije v jihovýchodní Asii (27 procent) a v regionu západního Tichého oceánu (21 procent), což je dáno i velkým počtem obyvatel v těchto částech světa zahrnujících Čínu a Indii.
Podíl Evropanů ve skupině depresivních osob zahrnuje přibližně 12 procent. Nejméně zastoupeni jsou Afričané s pouhými devíti procenty.
Půl miliónu Čechů v depresi
V České republice WHO zaznamenala 525 488 depresivních lidí, tedy kolem 5,2 procenta občanů. Depresemi trpí více žen než mužů. Jedná se o duševní onemocnění způsobené nerovnováhou mozkových neurotransmiterů, především nedostatkem hormonů serotoninu či dopaminu.
Riziko vzniku deprese zvyšuje chudoba, nezaměstnanost, užívání drog nebo bolestné životní události jako ztráta blízké osoby. V řadě případů ale deprese nemá žádný konkrétní externí spouštěč a takto postižení lidé, kteří mají jinak všechny předpoklady vést spokojený život, jsou často okolím neprávem obviňováni z negativismu, lenosti či nedostatku snahy své potíže překonat.
Rozvinutá deprese se obvykle projevuje dlouhodobou sklíčeností, úzkostí, apatií, psychickým strádáním a narušením sociálního života postižených, kteří často nezvládají pracovní a rodinné povinnosti.
Léčba antidepresivy, které pomáhají vyrovnat hormonální hladinu v mozku, se doplňuje vhodnou psychoterapií.
