Článek
Jak uvedl, podle záznamů v černé skříňce muselo být pilotovi tři až pět vteřin před pádem letadla zřejmé, že katastrofa je nevyhnutelná. Parulski odmítl poslední slova pilotů zveřejnit.
Podle něj měl letoun těsně před pádem rychlost 150 až 180 metrů za vteřinu (540 až 650 km/h.)
Při pádu polského vládního letadla v sobotu ráno u smolenského vojenského letiště Severnyj zahynulo téměř sto vysokých politických a vojenských činitelů Polska v čele s prezidentem Lechem Kaczyńským a jeho ženou. [celá zpráva]
Pilot před pádem s cestujícími už zřejmě nemluvil
Podle Parulského se letoun těsně před pádem pohyboval rychlostí 150 až 180 metrů za vteřinu (540 až 650 kilometrů za hodinu). Prokurátor odmítl zodpovědět dotaz, zda cestující věděli, že se blíží katastrofa. Řekl jen, že důkazy o případné konverzaci pilota s některým z cestujících může podat až časová synchronizace zvukového záznamu.
Jiný polský prokurátor Zbigniew Rzepa ve středu ovšem novinářům sdělil, že záznamy černých skříněk neobsahují žádné důkazy o tom, že by pilot před havárií hovořil s kýmkoli z cestujících. Záznamy "obsahují jen komunikaci mezi piloty", řekl Rzepa s tím, že závěr pásky ze skříněk je "dramatický".
Jak také uvedl, záznamy v černých skříňkách zachycují komunikaci ve třech jazycích - angličtině, ruštině a polštině.
Rzepa také podle listu Gazeta Wyborcza vyloučil, že by se piloti o přistání pokoušeli několikrát, jak zněla dosavadní verze. Podle něj se pokusili přistát jen jednou a nezdařilo se jim to.
„Přistávací manévr byl jen jeden – a hned špatný,“ řekl listu Gazeta Wyborcza. Nejmenovaný expert také deníku potvrdil, že černé skřínky obsahují informaci, která umožňuje objasnit příčinu neštěstí. Neupřesnil však jakou.
Pilot měl šanci havárii zabránit
„Rekonstrukce přistávacího manévru i záznamy z černých skříněk ukázaly, že piloti do poslední vteřiny měli šanci se kolizi se zemí vyhnout,“ řekl zdroj agentuře Ria Novosti. Při klesání podle něj piloti i v husté mlze mířili k přistávací dráze přesně. Posádka pak ale došla k závěru, že by na ni nedokázala správně dosednout.
„V tu chvíli velitel letadla udělal osudovou chybu. Vyšponoval tah motorů přídavným spalováním, letadlo z dosud neznámého důvodu naklonil doprava a zároveň s otočkou se pokusil nabrat výšku. V důsledku toho letoun zavadil o vrcholky stromů a poté se vymkl kontrole ,“ vysvětlil.
Přistání možná nařídil někdo z pasažérů
Polská i ruská média v minulých dnech spekulovala, že pilot zvolil přistání v nepříznivých povětrnostních podmínkách kvůli naléhání některých vládních činitelů na palubě letadla, možná samého prezidenta. Zdůvodňují tím zejména fakt, že letoun chtěl ve Smolensku přistát navzdory varování ruských a běloruských pozemních služeb.
Týmy záchranářů ve středu na místě havárie přepravovaly trosky letadel do zvlášť vyhrazeného prostoru, kde je experti analyzují. Oblast pádu má podle agentury PAP rozlohu 700 čtverečních metrů a zatím se podařilo shromáždit asi 50 procent částí zříceného stroje.
Některé z nich údajně ještě obsahují ostatky lidských těl.