Petrohradští se soudí s Madonnou, chtějí po ní stamilióny

Tehdy se z pódia zastala homosexuální komunity navzdory místnímu zákazu "propagace homosexuality".

Hvězda se do Petrohradu sotva dostaví, zmást by ji mohla už adresa, protože příslušný soud se podle petrohradské čtvrti nazývá "moskevský obvodní". Ale terčem více než 150 podaných žalob jsou i místní organizátoři koncertu, jakož i scéna, kde se "nejskandálnější koncert" 9. srpna odehrál.

Žalobci podle televize NTV museli vynaložit nemalé úsilí, aby obstarali všechny potřebné dokumenty o zpěvačce, včetně přesného místa stálého pobytu, protože jinak by soud žalobu nepřijal. To však byla jen první překážka na cestě k odškodnění. U soudu by měla zaznít i reakce žalované strany.

Média předvídají, že sama Madonna nejspíše neměla ani tušení o "protihomosexuálním" zákonu, který v Petrohradu platí od března, nicméně "neznalost zákona neomlouvá".

Ruské soudy však zpravidla žalobcům přisuzují jako odškodnění za morální újmu mnohem menší sumu, než jakou požadují. Sami ruští oligarchové dávají přednost soudům v cizině, podobně jako podniky v případě arbitráží. Před náchylností ruské justice podléhat všelijakým tlakům a pokušením musejí povinně varovat i státní firmy, pokud se chystají vrhnout na burzy své akcie.

V Madonnině případě však proces nejspíše bude pod drobnohledem médií a veřejnosti. Možná i proto úřady na koncertu nic závadného neshledaly, ačkoliv podle místních obránců mravopočestnosti a víry prý americká diva na scéně tancovala i po pravoslavném kříži.

"Madonna urazila city věřících a propagovala homosexualitu, ačkoliv na koncertu byly i děti. Nám, obyvatelům metropole kultury, způsobila kolosální morální újmu," prohlásila Darja Dědovová coby mluvčí sdružení, které si říká Odborový svaz občanů Ruska.

"Nikdo nikoho neupaluje na hranici, neuplatňuje inkvizici, ale současná civilizace vyžaduje snášenlivost a respekt k hodnotám druhých lidí," dodal advokát Alexandr Počujev, zastupující hned několik žalobců. Ti se podle něj naprosto civilizovaně a moderně domáhají ochrany svých práv populární metodou finančního odškodnění, které v případě úspěchu poslouží k podpoře rodin, mateřství a dětí.

Za sovětského režimu hrozila odhaleným homosexuálům nejen "společenská sebevražda", ale i vězení, takže byli nuceni se stýkat na mnohdy pochybných místech. Společenský tlak a obavy z represí vedly k zatajování orientace i k sebevraždám.

S koncem komunismu se však poměry pomalu mění, zrušeny byly tresty za homosexualitu a objevily se kluby, časopisy a internetové servery orientované na gaye a lesbičky. Ale předsudky zůstávají hluboce zakořeněny. Pokusy o veřejné akce na podporu práv homosexuálů narážejí na nesouhlas úřadů a končívají policejním zásahem, za souhlasu všech ruských církví a konzervativní většiny společnosti. V řadě míst už platí místní předpisy zakazující propagaci homosexuality mezi nezletilci a za porušení hrozí pokuty od 1500 do 50 000 rublů (od přibližně 900 do 30 000 Kč).