Článek
Petříček v doprovodu svého ukrajinského protějšku Pavlo Klimkina obhlédl kontrolní stanoviště u frontové linie mezi vládními vojsky a separatisty, vzdálené 25 kilometrů od ukrajinského přístavu Mauriopol u Azovského moře a 45 kilometrů od hranic s Ruskem.
„Linie dotyku je něco, co člověk z kanceláře asi nemůže pochopit,” řekl Petříček. „Trpí tu nejvíce obyčejní lidé,” dodal.
Přes kontrolní stanoviště přechází podle hlídkujících vojáků až 5000 civilistů denně, penzisté žijící na okupovaných územích si chodí pro důchody, další lidé jezdí do práce v závodech v Mariupolu nebo jedou za příbuznými.
Během návštěvy Mariupolu, na kterou ukrajinská strana pozvala i šéfa dánské diplomacie Anderse Samuelsena, Petříček zdůraznil, že kvůli ukončení války, která si vyžádala od jara 2014 přes deset tisíc obětí, je třeba působit na Moskvu: „Je třeba tlačit na Rusko, aby hledalo cestu k plnění minských dohod a ukončení konfliktu. Lidé na obou stranách mají zájem žít normální životy.“
„Naše úsilí musí pokračovat. A doufám, že Rusko se bude chovat odpovědně,” odpověděl na dotaz, zda zahraniční tlak dokázal přimět Moskvu ke změnám své politiky.
Český ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček v přístavu Mariupol
Petříček nabídl další pomoc
Cesta na východ Ukrajiny „dokládá jasnou podporu České republiky ukrajinskému lidu v jeho boji za nezávislost, suverenitu a územní celistvost”, napsal pak český ministr na Twitteru. „Každý den dochází k porušování příměří a ostřelování pozic. Ozbrojenci s podporou Ruska nadále blokují přístup na své území pozorovatelům Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě,” uvedl dále Petříček.
1/2 Jsme nyní na místě cca 40 kilometrů od rusko-ukrajinské hranice, které má kontrolovat ukrajinská vláda a kam má mít přístup mise #OBSE, a to na základě Minských dohod. Každý den dochází k porušování příměří a ostřelování pozic. https://t.co/glwnJBoFjK
— Tomáš Petříček (@TPetricek) 29. ledna 2019
Slíbil také, že by Česká republika mohla rozšířit svou pomoc určenou dětem postižených konfliktem. Od roku 2014 vynaložila ČR na humanitární pomoc Ukrajině asi osm milionů eur.
Mariupol se dostal do centra pozornosti v listopadu kvůli incidentu v nedalekém Kerčském průlivu, který odděluje Azovské a Černé moře. Rusko tam zadrželo tři ukrajinské válečné lodě a 24 námořníků, kteří v Moskvě čekají na soud. [celá zpráva]
Situace Ukrajiny se ještě zhoršila po ruských akcích v Kerčské úžině a nárůstu napětí v Azovském moři. S dánským ministrem zahraničí @anderssamuelsen vyzýváme k okamžitému propuštění členů ukrajinské posádky, kteří jsou od minulého roku nelegálně zadržováni v Rusku. 🇨🇿🇩🇰🇺🇦 pic.twitter.com/xDfqg994hj
— Tomáš Petříček (@TPetricek) 29. ledna 2019
Kyjev obvinil Rusko z pokusů zablokovat důležitou námořní cestu, která přístavy Mariupol a Berďansk spojuje s Černým mořem. Požádalo o pomoc NATO. [celá zpráva]
K incidentu vydalo v úterý prohlášení české ministerstvo zahraničí. Vyzývá v něm Rusko, aby zadržené ukrajinské námořníky propustilo: „Pokud tito členové posádek nebudou propuštěni, měla by EU být připravena zvážit nová, adresná opatření vůči Rusku."
Proruský politik navrhl autonomii pro Donbas
Ukrajinský proruský politik Viktor Medvedčuk, považovaný za emisara Kremlu, navrhl v úterý vyřešit konflikt přiznáním autonomního statusu Donbasu. Napsala to agentura TASS. Autonomii Donbasu chce vůdce hnutí Opoziční platforma – Za život zakotvit v ukrajinské ústavě.
Na Donbasu by podle Medvedčuka měly být vytvořeny samosprávní orgány včetně parlamentu a vlády. Zajišťovaly by chod regionu, který by zůstal součástí Ukrajiny. Plán je podle něj v souladu nejen s minskými dohodami, ale i s platnými ukrajinskými zákony. Ukrajinské vedení ale opakovaně autonomii odmítalo.
Miliardář Medvedčuk se snažil nejen zprostředkovat řešení incidentu v Kerčském průlivu, ale angažuje se i v dojednávání výměn zajatců.