Článek
"Zdá se, že byla použita určitá látka, která zabila mnoho lidí, bezpochyby více než 100. Někdo hovoří o 300, další o 600 až 1000 osobách," řekl Brahímí.
Prohlásil ale také, že k OSN nedorazil žádný důkaz o tom, že tyto látky použila syrská vláda. Brahímí je proti útoku na Sýrii bez mandátu Rady bezpečnosti OSN.
Z Damašku mezitím inspektoři OSN vyrazili k další obhlídce míst, kde 21. srpna zemřelo nejméně 355 lidí, včetně desítek žen a dětí, na příznaky otravy a udušení.
Odborníci OSN potřebují na dokončení inspekce míst údajného chemického útoku ještě čtyři dny. Řekl to podle agentury Reuters generální tajemník OSN Pan Ki-mun.
Británie chce zásah
Britové hodlají ve středu předložit v Radě bezpečnosti OSN návrh rezoluce se zmocněním pro vojenský zásah.
„Vždy jsme říkali, že chceme, aby Rada bezpečnosti OSN dostála své odpovědnosti v Sýrii. Dnes má tu příležitost,“ prohlásil premiér David Cameron a dodal, že britský návrh rezoluce odsuzuje nasazení chemických zbraní režimem syrského prezidenta Bašára Asada. Britové chtějí, aby rezoluce „autorizovala nezbytná opatření k ochraně civilistů“.
Britský bezpečnostní výbor jednohlasně označil použití chemických zbraní jednotkami syrského prezidenta Bašára Asada za nepřijatelné.
Británie společně s USA tvrdí, že je o použití bojového plynu minulý týden u syrského hlavního města Damašku přesvědčena. Syrský prezident to popřel. O útoku podle magazínu Foreign Policy svědčí odposlechy telefonátů mezi syrskými armádními představiteli. [celá zpráva]
K jednání Radu bezpečnosti, v níž zasedá i Rusko a Čína, které se stavějí ostře proti intervenci v Sýrii, vyzval ve středu i generální tajemník OSN Pan Ki-mun. „Orgán, který má zajišťovat mezinárodní mír a bezpečnost, nemůže postrádat akceschopnost. Rada by se konečně měla sjednotit ke společnému kroku,“ řekl.
Rusko zřejmě uplatní veto
Německo vyzvalo všechny členy rady, zejména Rusko, aby pro návrh hlasovali. Očekává se ale, že Rusko uplatní své právo stálého člena, tedy veto.
O vývoji syrské krize hovořila telefonicky v noci s americkým ministrem zahraničí Johnem Kerrym šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová. Evropská unie v posledních dnech zdůrazňovala politické řešení a právě potřebu toho, aby inspektoři OSN přímo na místě v Sýrii zjistili co nejvíce o údajných chemických útocích proti civilistům. USA a některé evropské země, především Británie a Francie, se však stále hlasitěji přiklánějí k omezeným vojenským úderům v zemi sužované vleklou občanskou válkou.
Polsko zásah nepodpoř, ČR je zdrženlivá
Polsko nepředpokládá, že by se jakkoli podílelo na případné vojenské akci v Sýrii. Podle středečního výroku premiéra Donalda Tuska ozbrojený zásah nemůže přinést požadované výsledky a ukončit krizi.
„Naše zkušenosti z této části světa ukazují, že vojenské intervence včetně těch s nejšlechetnějšími záměry jen zřídka přinášejí očekávané výsledky. Už jsem požádal našeho ministra zahraničních věcí Radoslawa Sikorského, aby předat tuto informaci našim partnerům,” řekl Tusk. Dodal však, že chápe volání po zásahu.
Související témata
David Cameron hovoří o referendu o vystoupení z EU
Baal býval hlavním z aramejských bohů. Jeho chrám proto patřil k nejhonosnějším stavbám starověké Palmyry.
Česká republika se staví rezervovaně k možnému mezinárodnímu vojenskému úderu v Sýrii. Plyne to ze středečního prohlášení ministerstva zahraničí. Připomíná v něm, že nadále považuje za jediné účinné řešení syrského konfliktu cestu diplomatickou a mírovou. Je pro brzkou dohodu obou stran na příměří a zahájení jednání o politické transformaci země.
