Článek
Poslanci vzápětí zvolili za nového předsedu parlamentu Pavla Hrušovského (Křesťanskodemokratické hnutí). Kandidaturu Hrušovského podpořilo 111 poslanců, tři byli proti.
Na tom, že by Sulík měl z funkce předsedy Národní rady odejít, se shodovala jak premiérka Iveta Radičová, tak šéf opoziční strany Smer - sociální demokracie Robert Fico.
"Nadělal hanbu, blamáž a nikdo tak neponížil slovenský parlament a nesnížil politickou kulturu v parlamentu jako on. Všichni naši poslanci budou hlasovat za odvolání tohoto člověka," avizoval už ve čtvrtek odpoledne Fico.
Nebudeme zachraňovat francouzské banky, když máme holou zadnici
"Vyzývám předsedu parlamentu Richarda Sulíka a ministry za SaS, aby odstoupili ze svých funkcí," byla jedna z prvních reakcí mimořádně rozčilené Radičové poté, co v úterý večer slovenský parlament neschválil návrh na rozšíření záchranného fondu, přičemž vláda s touto normou spojila hlasování o důvěře, a tudíž padla.
Sulík ale trvá na kritice tzv. eurofondu. "Slovensko je nejchudší zemí eurozóny. Nebudeme zachraňovat francouzské banky, když máme holou zadnici," odůvodnil ve středu odmítavý postoj k eurovalu. Zároveň dopředu ohlásil, že čtvrteční opětovné hlasování Sněmovny o EFSF se jeho strana pokusí napadnout u Ústavního soudu. Tvrdí, že takovou proceduru ústava a zákony neumožňují. Koaliční i opoziční politici mu velkou šanci na úspěch ale nedávají.
Vyšší pravomoc záchranného fondu eurozóny (EFSF) na pomoc zadluženým zemím slovenský parlament ve čtvrtek nakonec napodruhé schválil. Pro hlasovalo 114 poslanců, 30 bylo proti. Slováci tak do eurofondu dají 7,7 miliardy eur (190 miliard Kč). [celá zpráva]
Po slovenském souhlasu tak záchranný fond EFSF vedle navýšení své reálné úvěrové kapacity na 440 miliard eur (10,9 biliónu korun) bude moci nově zachraňovat i silně zadlužené Řecko. Atény jsou už nyní odkázány na mezinárodní finanční pomoc a na bilaterální pomoc zemí eurozóny, které se ovšem Slovensko jako jediná země eurozóny neúčastní. EFSF dosud pomáhal Irsku a Portugalsku.
Navýšení úvěrové kapacity eurofondu, které je součástí dohody představitelů eurozóny z letošního léta, si vyžádá zvýšení objemu finančních garancí na 780 miliard eur. Pro Slovensko to znamená navýšení záruk o tři čtvrtiny na 7,7 miliardy eur. Peníze by Bratislava stejně jako další státy vyplatila v případě, že by zadlužená země nedokázala záchrannému fondu vrátit půjčky.
Zdroj: ČTK
