Článek
"Chemie povrchů může dokonce vysvětlit poškozování ozonové vrstvy," upozornili podle agentury AP ve zdůvodnění přínosu oceněného vědce švédští akademici. Ertlova práce podle Nobelova výboru umožnila lépe pochopit, proč kovy rezaví, a našla uplatnění v řadě průmyslových odvětví, mimo jiné při výrobě dusičných hnojiv.
Ertl, který se narodil v roce 1936 a slaví právě dnes narozeniny, se zaměřoval na katalytické jevy plynů a kapalin na pevných látkách, většinou monokrystalických. Popsal na molekulární úrovni mechanismus katalytického okysličování oxidu uhelnatého (CO) na paládiu a katalitickou syntézu dusišnanu amonného
Při výzkumech také odhalil význam oscilačních změn povrchové struktury platiny. Jako první je pozoroval, neboť použil elektronového mikroskopu.
Studoval na univerzitách ve Stuttgartu, Paříži a Mnichově. Působil i na Technologickém institutu v kalifornské Pasadeně a od roku 1986 do 2004 řídl oddělení fyzikální chemie na Institutu Fritze Habera při společnosti Maxe Plancka.
Ertl je letos prvním laureátem, jenž některou z Nobelových cen získal sám.