Nepřipustíme novou studenou válku, řekl Lavrov

„Nechceme a nepřipustíme novou studenou válku. Západ musí chápat, že nelze zajistit bezpečnost pomocí jednostranného tlaku na partnery,“ řekl Lavrov.

Přiznal, že napětí ve světě vzrostlo, a obvinil z toho Západ: „Vztahy mezi Washingtonem a Moskvou se zhoršily, administrativa (prezidenta Baracka Obamy) omezila dialog. Pod vlivem Spojených států se zhoršily i vztahy s NATO, kde byla zmrazena veškerá spolupráce.“

„Jsou tu snahy tzv. Západu za každou cenu si udržet vedoucí pozici a vnucovat své nápady, a to i silovou cestou. Tato linie se odrazila i na Ukrajině,“ prohlásil Lavrov.

Lavrov zkritizoval úterní projev amerického prezidenta Obamy, ze kterého podle něj vyplynulo, že se Spojené státy stále považují za jakési číslo jedna ve světě.

„Mají v krvi tuto filozofii. Uplatňují agresivní filozofii v zahraniční politice. To je poněkud neaktuální a neodpovídá to současné realitě. Ale to pomine. Asi to bude nějakou dobu trvat, ale Američané už jsou nuceni žádat o pomoc, musejí vytvářet koalice. Tak to bylo v Iráku a tak je to nyní kvůli Islámskému státu,” prohlásil Lavrov.

„Slyšíme nemálo prohlášení ze strany západních partnerů, že je nutné Rusko dále izolovat. Všechny tyto pokusy ale nepřinesou výsledek. Řešení problémů globální stability a bezpečnosti může být jen společné,“ dodal šéf ruské diplomacie.

Rusko podle něj nepůjde cestou vlastní izolace. „Nevyhledáváme konfrontaci, vždy jsme připraveni k rozumným kompromisům, chceme ozdravovat mezinárodní ovzduší a bezpečnost, trváme na tom, že jen kolektivní úsilí může dát odpověď na hrozby,“ uvedl.

Lavrov zdůraznil, že rostou hrozby na Blízkém východě a v severní Africe, které se přelévají i za hranice. Na ty je podle něj se třeba soustředit.

Lavrov také zdůrazňoval, že Rusko navzdory sankcím zůstává otevřené ekonomické spolupráci. Rád by vytvořil jednotný společný prostor od Atlantiku k Pacifiku.

„Prvním krokem na této cestě by mohlo být uzavření dohody o zóně volného obchodu mezi euroasijským prostorem a EU.“

Lavrov také věnoval velkou pozornost ukrajinské krizi.

„Jsme znepokojeni dalším násilím na východě Ukrajiny. Předcházela tomu hrozná slova ze strany Kyjeva,“ řekl ministr zahraničí.

Zmínil mimo jiné mobilizaci sta tisíců vojáků i Porošenkova slova o nutnosti ukrajinizovat Ukrajinu. Opakovaně uváděl, že na Ukrajině vládne pučistická vláda, která se dostala k moci loni v únoru po převratu a že v ní jsou ultranacionalistické skupiny vyzývající k potlačování národnostních a jazykových menšin.

„Dělali jsme vše možné, abychom krveprolití zastavili. Je třeba zastavit pokusy dobývat další města a vesnice a zastavit ostřelování obydlených míst, jako je Doněck a další velká města,“ řekl Lavrov.

Základem je podle něj stažení těžké techniky, a to nejen od aktuální bojové fronty, ale i za linii příměří domluvenou v minských dohodách.

Lavrov otevřeně přiznal, že problém je i na straně separatistů, kteří zůstávají na pozicích u frontové linie, ze kterých se ale měli podle dohody z Minsku dávno stáhnout. „Zůstává sporný úsek na čáře dotyku, který domobranci nechtějí vyklidit.“

Podle něj ale není nutné tento spor zbytečně vyhrocovat „s ohledem na to, že se snažíme urovnat konflikt při zachování integrity Ukrajiny“. Na základě toho, že všichni uznají územní celistvost Ukrajiny, „není nutné teď vést spory o čáře dotyku, ale stáhnout se od té narýsované čáry“.

„Jsme pro mírové urovnání ukrajinské krize, základem jsou minské dohody. Dnes rozhodně nejpodstatnější nutnost je spuštění přímého celoukrajinského dialogu,“ zdůraznil Lavrov. „Jsou nutné přímé kontakty mezi ukrajinským vedením a vedením Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky,“ dodal.

Lavrov popřel, že by Rusko dodávalo na Ukrajinu zbraně. Podle něj se to nikdy neprokázalo.