Článek
Německý ústavní soud podmínil ratifikaci Lisabonské smlouvy o reformě Evropské unie posílením spolurozhodování německého parlamentu, což znamená další zdržení ratifikačního procesu.
Ústavní soudci konstatovali, že smlouva není v rozporu s německou ústavou, požadují však přijetí zákona, který Spolkovému sněmu a Spolkové radě dá větší podíl na rozhodování. Teprve poté může smlouvu podepsat německý prezident Horst Köhler.
"Základní zákon říká 'ano' lisabonské smlouvě, ale na národní úrovni požaduje posílení parlamentní odpovědnosti za (evropskou) integraci," shrnul rozhodnutí soudu podle německých zpravodajských serverů předsedající soudce Andreas Vosskuhle. "Soud věří, že poslední překážka před dokončením ratifikace bude odstraněna rychle," dodal.
Německá média to okomentovala, že soudci dali najevo, že parlament musí hlasovat o všech změnách samotné smlouvy i o jakémkoli rozšíření pravomocí EU, která by měla vliv na německou suverenitu.
Výhrady poslanců
Německý prezident nechtěl dokument, který loni schválil Spolkový sněm a Spolková rada, podepsat, dokud ústavní soud nerozhodne. Panovaly obavy, že převedení některých pravomocí na unijní úroveň je v rozporu s německou ústavou.
Námitky proti smlouvě podala k ústavnímu soudu skupina konzervativních a krajně levicových poslanců, kteří tvrdili, že smlouva příliš oklešťuje německou suverenitu.
Pokud Kohler smlouvu podepíše, oslabí to pozice odpůrců Lisabonské smlouvy. Hodně ale záleží na postoji Irů, kteří o jejím přijetí budou rozhodovat v opakovaném referendu.
Český prezident Václav Klaus, který má k textu velké výhrady, už dříve řekl, že pokud jej přijmou všechny ostatní země, on dokument blokovat nebude.