Článek
Köhler po své nedávne návštěvě v Afghánistánu v rozhovoru pro rádio Kultur 22. května spojoval nasazení vojáků Bundeswehru s ekonomickými zájmy Německa v zemi. Přitom je nasazení ústavně sporné. Později vysvětlil, že to tak nemyslel.
"Podle mého názoru je to jasné. Bojujeme tam pro naši bezpečnost v Německu, bojujeme tam v jednotě se spojenci na základě mandátu Spojených národů. To znamená, že máme odpovědnost. Já si myslím, že je to v pořádku."
Na tento nesporný výrok ale navázal dlouhým projevem o nutnosti bránit v zahraničí ekonomické zájmy Německa a svobodný obchod: "Země naší velikosti s takovou orientací na zahraniční obchod a se závislostí na zahraničním obchodu musí vědět, že v krajním případě je nutné i vojenské nasazení k ochraně našich zájmů, například volných obchodních cest, aby se zabránilo například celé regionální nestabilitě, která se pak s určitostí negativně odrazí na našich šancích prostřednictvím obchodu, pracovních míst a příjmů".
Drtivá kritika zněla zleva
Po výrocích se ocitl pod tlakem kritiky. Köhler kvůli svým výrokům čelil tvrdé kritice ze strany levice a odpůrců ústavně sporného nasazení německých vojáků v zahraničí. Zvedla se debata o tom, za jakých okolností nasazovat vojáky v zahraničí.
V pondělí pak prezident uvedl, že si neuvědomil, jaký dopad může mít, co řekl. "Lituji, že moje vyjádření v otázce, která je pro náš stát tak důležitá a ožehavá, mohlo vést k nedorozumění," sděli v rezignačním projevu a dodal, že kritika na jeho hlavu neměla opodstatnění, protože byly spojeny dvě věci, které nesouvisely.
Oznámil současně, že o svém rozhodnutí předem informoval kancléřku Angelu Merkelovou, ministra zahraničí Guida Westerwelleho a předsedu ústavního soudu.
Je to poprvé po druhé světové válce, kdy německý prezident odstoupil. Jeho pozici bude dočasně zastávat předseda horní komory parlamentu Jens Böhrnsen.
Köhler byl v úřadu od roku 2004, podruhé byl zvolen loni v květnu.