Článek
Řetězovou reakci, která v tu chvíli reálně hrozila a vypnula by postupně celou Evropu, odvrátilo okamžité zapojení záložních zdrojů ve státech střední Evropy. Začátkem léta navíc nastal další výpadek.
Celkově se narušení evropské energetické sítě zvýšilo desetkrát a svůj podíl na tom má i samotné Německo. A to vzhledem k odstavování klasických elektráren, tedy uhelných, jaderných či plynových, píše Focus.
Nahrazují se zdroji, které nemají dodávky stabilní a regulovatelné. Větrné nebo solární elektrárny na výkyvy v elektrické síti reagují komplikovaně.
Evropa stála na pokraji masivního výpadku elektřiny
Riziko blackoutů je tak mnohem vyšší, varuje Spolkový úřad pro civilní ochranu. Také škody by byly dramatičtější a vyšší než například u pandemie koronaviru či bleskových záplav, které postihly západní Německo v polovině léta.
Vše totiž závisí na elektřině. Pokud by na několik dní selhala její dodávka v několika zemích, nastala by katastrofa.
„Zhroutilo by se například zásobování pitnou vodou a problematická by byla i dodávka nafty pro nouzové generátory energie,“ říká Wolfram Geier, prezident Spolkového úřadu pro civilní ochranu.
Připomíná, že bez elektřiny není světlo, nefungují toalety, topení, telefon, nejezdí žádné vlaky a tramvaje, nefunguje žádná pokladna v supermarketu, nefungují výtahy. „Během tří dnů by nastaly katastrofické podmínky pro život,“ dodal.
Británii postihl rozsáhlý výpadek proudu, v Londýně nefungovaly semafory
Úřad pro posuzování technologií v německém Spolkovém sněmu varuje před výpadky elektřiny již roky.
„Analýzy dopadů ukázaly, že po několika dnech by v zasažené oblasti nebylo zaručeno zásobování. Stát by navíc nemohl plnit ústavou zakotvenou povinnost chránit život a zdraví svých občanů,“ píše úřad v analýze.
Otázka dodávek elektrické energie je momentálně klíčovým problémem vyjednávání o nové německé vládě.