Němci uznali masakr Arménů Osmanskou říší za genocidu, Ankara stáhla velvyslance

Turecký premiér Binali Yildirim vyjádřil názor, že „chybné rozhodnutí” německého parlamentu má na svědomí „rasistická arménská lobby”.  

Ankara v reakci na schválení rezoluce stáhla svého velvyslance z Německa.  Informoval o tom server BZ-Berlin.de a turecké ministerstvo zahraničí si předvolalo německého chargé d'affaires v Ankaře k podání vysvětlení.

Kancléřka Angela Merkelová sice na hlasování chyběla, ale sama už řekla, že by zvedla ruku pro rezoluci. Podpořili ji jak její křesťanští demokraté z CDU, tak sociální demokraté z SPD a Zelení. [celá zpráva]

Jednání Spolkového sněmu sledovala v galerii pro hosty velká skupina Arménů, kteří po hlasování zdvihli papíry s nápisem „Děkujeme”.

Přítomní Arméni německým zákonodárcům poděkovali.

Němečtí poslanci v rozpravě zdůraznili, že cílem rezoluce není obviňovat současnou tureckou vládu.

„Je třeba zdůraznit, že současná turecká vláda není odpovědná za to, co se stalo před sto lety. Má však odpovědnost za to, jak se s tehdejšími událostmi bude zacházet dál,” řekl předseda Spolkového sněmu Norbert Lammert.

„Jsem přesvědčen, že označení minulosti pravými slovy neohrozí naše vztahy s Tureckem,” dodal.

„Nejednáme tady o jakémkoli odsuzování (tureckého prezidenta Recepa Tayyipa) Erdogana. Tato rezoluce je apel na to, aby konečně byly důsledně zpracovány tehdejší události. A je třeba, aby se na tom podílely obě strany, jak Turecko, tak Arménie,” řekl místopředseda poslanců vládní sociální demokracie (SPD) Rolf Mützenich. Zdůraznil přitom, že poslanci se nesmí nechat zastrašit kritikou, která z Turecka kvůli rezoluci zaznívá.

„Jedině ten, kdo se přizná k vlastním chybám v minulosti, je může překonat," řekl poslanec Křesťanskodemokratické unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové Franz Josef Jung. Podle něj má Německo zkušenost s tím, že zpracování temných stránek minulosti může pomoci k urovnání vztahů se sousedy.

Předseda Zelených Cem Özdemir, který je tureckého původu, zdůraznil, že Německo mělo jako někdejší spojenec Osmanské říše podíl odpovědnosti na vraždění Arménů. Má proto podle něj morální povinnost usilovat o narovnání vztahů mezi Tureckem a Arménií.

Turecko varovalo, že přijetí rezoluce může ohrozit vzájemné dobré vztahy. Turecký premiér Binali Yildirim v projevu před členy vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) prohlásil, že hlasování ve Spolkovém sněmu bude zkouškou přátelství mezi Německem a Tureckem. Kriticky se k německé rezoluci vyjádřil i Erdogan.

V roce 1915 bylo zabito v Osmanské říši na půldruhého miliónu Arménů, uvádí Arménie. Další zahynuli při masových přesunech přes poušť.

Turecko ale odmítá, že by šlo o genocidu, a tvrdí, že počet obětí byl mnohem nižší. Vraždění považuje Ankara za „běžné incidenty, které se staly v podmínkách první světové války a mohly se přihodit v jakékoli jiné zemi a společnosti”.

Turci v den hlasování před německý konzulát v Istanbulu zaparkovali auto s vodním dělem.

V Turecku je použití termínu genocida pro označení událostí z roku 1915 trestné a Ankara kritizuje země, které tento termín používají. V německé rezoluci je tento termín použit nejen v textu, ale hned v názvu.

Masakry Arménů za první světové války za genocidu oficiálně uznaly více než dvě desítky zemí, včetně Francie, Ruska nebo Argentiny. Příslušnou rezoluci přijal i Evropský parlament.