Největší sériový vrah v dějinách Německa opět stanul před soudem

Högel vraždil podle obžaloby na klinice v Oldenburgu, kde pracoval od června 1999 do října 2002, a také v nemocnici v nedalekém Delmenhorstu, kde působil mezi prosincem 2002 a červencem 2005. V Oldenburgu měl podle vyšetřovatelů na svědomí 36 životů, v Delmenhorstu dalších 64.

Ošetřovatel pomocí léků ovlivňujících činnost srdce pacienty přiváděl do stavu vyžadujícího oživování, aby při jejich následné záchraně mohl prokazovat své schopnosti. Oživit se mu je ale často nepodařilo. Některé pacienty přitom oživoval během jedné noci i několikrát.

Na jeho činy se přes řadu indicií přišlo až v červnu 2005, kdy jedna ze zdravotních sester viděla, jak pacientovi podává lék, který vůbec neměl dostat. Ani tehdy ale vedení nemocnice neinformovalo okamžitě policii, a Högel tak před zatčením ve službě v dalších dnech zavraždil ještě jednoho pacienta. Pacientům podával léky  na srdeční arytmii Gilurytmal, ale také betablokátor Sotalex.

Právě obrovská pochybení dvojice zdravotnických zařízení umožnila Högelovi tak dlouho vraždit. Už v Oldenburgu přitom měli jeho kolegové k dispozici statistiku, z níž vyplývalo, že při jeho službách umírá nezvykle vysoký počet pacientů. Přes vážné podezření ale nemocnice neinformovala policii a naopak ošetřovatele doporučila dalšímu zaměstnavateli.

V Delmenhorstu byly podle všeho indicie ještě mnohem výraznější. Mezi březnem 2003 a červnem 2005 dramaticky stoupl počet pacientů umírajících na jednotce intenzivní péče: místo zhruba 200, kteří by za běžných okolností v takto dlouhém období zemřeli, jich o život přišlo 411. Zároveň násobně stoupla spotřeba srdečního léku Gilurytmal. O tom, že úmrtí souvisí s Högelem, byli přesvědčeni i jeho spolupracovníci, kteří se spolu opakovaně bavili o tom, kolik asi za jeho službu zase zemřelo pacientů.

Soud se čtveřicí zaměstnanců kliniky v Delmenhorstu, kteří podle vyšetřovatelů hrubě zanedbali své povinnosti, začne po skončení nynějšího procesu s Högelem. Vyšetřováno je i několik zaměstnanců z nemocnice v Oldenburgu.

Ošetřovatel sám byl poprvé odsouzen na konci roku 2006. Za pokus o vraždu tehdy dostal několikaletý trest vězení. V roce 2015 pak byl mimo jiné za dvě vraždy odsouzen na doživotí.

Vyšetřování celého rozsahu jeho zločinů se ale naplno rozjelo s výrazným zpožděním až na základě naléhání pozůstalých. Zvláštní komise Kardio, která vznikla v listopadu 2014, nechala exhumovat ostatky 134 lidí ze 67 hřbitovů, u nichž zkoumala, jestli mohou patřit mezi oběti ošetřovatele.

Podle některých odhadů mohl zabít až 178 osob – to se však nikdy neprokáže, protože některá těla byla zpopelněna. Kolik lidí Högel, který se přiznal k několika desítkám vražd, zabil, tak zřejmě nikdy nebude jasné.

Nynější proces, který neskončí dříve než v květnu příštího roku, se bude zabývat velkou částí případů usmrcení, kterých se měl ošetřovatel dopustit, a mohl by tak představovat důležitý krok k ukončení nejistoty pozůstalých. Zvýšení trestu pro Högela soud ale přinést nemůže. Kvůli velkému zájmu médií, veřejnosti i pozůstalých se jednání neodehrává v běžné soudní budově, ale ve veletržním komplexu Weser-Ems-Hallen.