Článek
"Schválili jsme operační plán pro zapojení aliance pro prosazení zbrojního embarga... a podle předpokladu zítra (v pondělí) se dostaneme k tomu, že se budeme zabývat příslušnou spouštěcí direktivou," řekl v neděli krátce před půlnocí českým novinářům český velvyslanec při NATO Martin Povejšil po jednání nejvyššího rozhodovacího orgánu aliance, jímž je Rada NATO.
"Pokud zítra (v pondělí) dospějeme k nějakému rozhodnutí, tak se to bude týkat zbrojního embarga," poznamenal s tím, že u zapojení NATO do střežení bezletové zóny bude potřeba asi více času na případné rozhodnutí. "Zítra (v pondělí) to rozhodnutí neočekávám," řekl po složitém a zdlouhavém vyjednávání velvyslanec. Německo je proti, zdrželo se i hlasování v Radě bezpečnosti OSN o bezletových zónách, uvedla ČT, a výhrady má i Turecko.
Kdo bude velet?
Postoj NATO zkomplikoval situaci Spojeným státům. Ty v sobotu převzaly velení operace, když se prováděl masivní útok na zařízení libyjské protiletecké obrany a vypálilo se 112 střel s plochou dráhou letu Tomahawk. Od neděle však USA dávají najevo, že operaci Odysseu Dawn vést nechtějí [celá zpráva]
Spojené státy naopak předpokládaly, že by předaly velení NATO. Nyní proto uvažují, že by akci nadále vedly Velká Británie a Francie, které byly nejagilnější v prosazování zavedení bezletových zón. USA se původně stavěly proti a až minulý týden otočily. [celá zpráva]
Důvodem nechuti NATO zapojit se je skutečnost, že nejsou definovány ani cíle operace. Jednotlivé strany o tom poskytují zcela protichůdná vyjádření. Spojené státy tvrdí, že Muammar Kaddáfí není cílem operace a akce není proti němu, že jde jen o ochranu civilistů, naopak Belgie uvedla, že jde o odstavení Kaddáfího.
Situaci dále komplikuje skutečnost, že Liga arabských států, která ještě v sobotu akci halasně podporovala, v neděli nálety kritizovala, protože jdou nad rámec rezoluce Rady bezpečnosti OSN.
Zbrojní embargo
V praxi by zavedení zbrojního embarga znamenalo, že by byla alianční plavidla rozmístěna v mezinárodních vodách kolem libyjských vod. Jejich úkolem by pak bylo kontrolovat, zda do Libye někdo nezkouší pašovat zbraně, protože vůči této zemi platí zbrojní embargo. Použít by k tomu mohla i vojenské prostředky. Podobně by alianční letouny kontrolovaly přístup do libyjského vzdušného prostoru.
Jaké velké bojové operace svět zasáhly od konce studené války
Pouštní bouře (1991): úder sil USA a jejich spojenců proti Saddámově armádě v Kuvajtu
Bouře (1995): největší pozemní operace v Evropě od konce 2. světové války, byla při ní zničena separatistická Republika Srbská Krajina
Pouštní liška (1998): čtyřdenní britsko-americká letecká a raketová kampaň s cílem oslabit Saddámovy kapacity na výrobu zbraní hromadného ničení
Spojenecká síla (1999): letecká operace NATO proti Jugoslávii kvůli Kosovu
Trvalá svoboda (od 2001): úder USA a afghánské opozice proti Tálibánu, protiteroristické operace pod tímto jménem provádějí USA i na jiných místech světa (Filipíny, Somálsko aj.)
Operace Irácká volnost (od 2003) – svržení režimu Saddáma Husajna a válka v Iráku; zřejmě kvůli své anglické zkratce (OIL, tj. ropa) byla později přejmenována na Operaci Irácká svoboda (OIF)
Pravdivý slib (2006): únos izraelských vojáků, který spustil válku Izrael–Libanonn s Hizballáhem
Lité olovo (2008–9): letecká a raketová kampaň Izraelců proti pásmu Gazy s cílem zastavit raketové ostřelování izraelského území
Úsvit odysey (2011): spojenecká operace proti Kaddáfímu - název je zjevnou narážkou na strastiplné putování Odysea Středomořím na cestě domů
(DPA, Wikipedia)