Článek
Soudce Manfred Götzl uvedl, že Zschäpeová převzala extrémní názory za svůj životní cíl a stále více se zaměřovala proti Židům, cizincům a politickému systému. „Stávala se radikálněji a radikálnější, stejně jako její dva společníci,” uvedl soudce.
K deseti letům vězení byl odsouzen Ralf Wohlleben, který skupině obstarával zbraně. Soud ho uznal vinným ze spoluúčasti na vraždách. Státní zástupce pro něj původně požadoval dvanáct let.
Ke třem letům vězení byli odsouzeni Carsten Schultze a Holger Gerlach, ke dvěma rokům a šesti měsícům André Eminger.
Demonstranti s fotografiemi obětí NSU před mnichovským soudem
Schultze byl usvědčen z napomáhání k vraždě v devíti případech. Odsouzen však byl podle práva pro nezletilé, protože v době činů ještě neměl odpovídající věk. Přiznal se, že skupině předal pistoli české výroby. Touto zbraní teroristé později zastřelili devět lidí.
Gerlach byl odsouzen za podporu teroristické organizace. Přiznal, že skupině NSU jednou předal zbraň a pomohl jejím členům opatřit si falešné doklady. Také Eminger byl odsouzen za podporu teroristické organizace, pomáhal trojici teroristů se skrývat.
Motivem extremistická ideologie
Zschäpeová vytvořila podle vyšetřovatelů v roce 2000 spolu s Uwe Mundlosem a Uwe Böhnhardtem neonacistickou teroristickou buňku NSU. V letech 2000 až 2007 zavraždila osm osob tureckého původu, jednu řeckého a německou policistku.
Podle státního zástupce Herberta Diemera byla motivem pro všechny zločiny pravicově extremistická ideologie. Zschäpeová usilovala o to, aby bylo Německo bez cizinců.
Trojice z NSU. Zleva Uwe Böhnhardt, Uwe Mundlos a Beate Zschäpeová
Skupina NSU kromě zmíněných vražd spáchala i dva bombové útoky v přistěhovaleckých čtvrtích Kolína nad Rýnem, jež si vyžádaly přes 20 zraněných. Také provedla 15 bankovních loupeží, ta poslední se stala triu v osudná, policie při ní přišla NSU na stopu. Mundlos proto zabil 4. listopadu před hrozícím zatčením Böhnhardta a pak obrátil zbraň proti sobě. Zschäpeová nechala vybuchnout byt, ale pak se sama přihlásila na policii. Je tak jedinou členkou skupiny, která stanula před soudem.
Beate Zschäpeová u soudu na snímku z června tr.
Zschäpeová u soudu mlčela, ale vloni se od své minulosti distancovala a odsoudila akce svých kompliců. Tvrdila, že byla ve vleku svých kompliců a o vraždách i o bombových útocích se podle svých slov dozvěděla teprve po činu.
Údajně přemlouvala oba muže, aby se zločiny přestali, policii však o událostech neinformovala. Mundlos a Böhnhardt jí údajně řekli, že v případě odhalení spáchají sebevraždu, a tomu chtěla za každou cenu zabránit, neboť s oběma spala. Proto se jí říkalo nacistická nevěsta.
Doživotní vězení je v Německu nejvyšší trest, kterým se trestají nejtěžší zločiny. O podmíněné propuštění se může požádat nejdříve po 15 letech. Pokud bude žádost zamítnuta, může další podat odsouzený až za dva roky.
Soud u Zschäpeové ale konstatoval zvlášť závažnou míru viny, což v praxi znamená, že předčasné propuštění z vězení po 15 letech je téměř vyloučené.