Článek
Agentura ITAR-TASS ohlásila, že separatisté úderem 17. hodiny přestali bojovat, hlášeno je zastavení postupu na Mariupol u Azovského moře. Agentura Reuters ovšem informovala o třech explozích u Doněcku.
Rebelové záhy po podpisu dohody v Minsku varovali, že příměří neznamená změnu jejich postoje - nadále budou usilovat o odtržení od Ukrajiny. "Klid zbraní neznamená konec (naší) politiky žádající odtržení (od Ukrajiny)," citoval Reuters luhanského povstaleckého předáka Igora Plotnického.
Podrobnosti mírového plánu nejsou známy. Podle posledních informací by měl mít 12 bodů. Ukrajinský prezident Petro Porošenko řekl, že součástí bude i sobotní výměna zajatců.
Podmínky mírového plánu v Minsku dojednávají zástupci Ukrajiny, Ruska a premiéři samozvaných východních republik Alexandra Zacharčenka a Igora Plotnického a také Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
O možnosti dosažení dohody o klidu zbraní hovořil už v průběhu týdne ruský prezident Vladimir Putin. [celá zpráva]
Vůli Kyjeva přistoupit na nové příměří už ve čtvrtek deklaroval prezident Petro Porošenko. Podmínkou bylo postupné naplňování mírového plánu.
Ukrajinský prezident Porošenko navrhoval čtrnáctibodový plán. Kromě zastavení bojů předpokládal odzbrojení, záruku k opuštění země pro ruské a ukrajinské ozbrojence, decentralizaci moci. Kyjev rovněž nabízel rebelům amnestii, pokud složí zbraně.
Zatím není jasné, zda byla učiněna dohoda právě na Porošenkově plánu. Agentura Reuters ještě ve čtvrtek upozorňovala, že separatisté prosazují plán vypracovaný ruským prezidentem Putinem. Navrhli vytvoření "bezpečnostní zóny" rozdělené do pěti oblastí, z nichž každá má být monitorována 40 pozorovateli z OBSE.
Koridor pro uprchlíky
Rebelové slíbili, že umožní vznik humanitárního koridoru pro uprchlíky jako součást navrhovaného příměří "s cílem stabilizovat situaci a zabránit krveprolití".
Na východě Ukrajiny se bojuje od dubna. O život přišlo víc než 2600 lidí.