Článek
Generální prokurátor šéf Viktor Pšonka už v pátek oznámil, že 234 zadržovaných demonstrantů bylo propuštěno na svobodu, ale jejich stíhání skončí až ve chvíli, kdy demonstranti opustí obsazené vládní budovy. [celá zpráva]
Generální prokurátor už dříve odhadl, že uplatnění amnestie by mohlo trvat měsíc, tedy soudy by měly uzavřít všechny případy do 18. března.
Opoziční předáci, jako je Arsenij Jaceňuk, požadují, aby úřady ukončily stíhání nejen zmíněných 234 demonstrantů, ale vůbec ukončily na dvě tisícovky případů. Stíhaným demonstrantům mohlo hrozit až 15 let za mřížemi.
Zákon o amnestii prosadila v parlamentu provládní většina. Už byl uplatněn na hodnostáře režimu, které opozice podezírala z vydání rozkazu k brutálnímu policejnímu pokusu o rozprášení demonstrací. V případě demonstrantů se omezuje na delikty spáchané od 27. prosince do 2. února.
Kyjevskou radnici vzali demonstranti útokem 1. prosince, po nezdařeném nočním pokusu speciální policejní jednotky Berkut o rozprášení protestujících na ústředním kyjevském náměstí Nezávislosti. Vzápětí se stala „hlavním štábem revoluce” a sloužila stovkám lidí i jako místo, kde se mohli ohřát, odpočinout si, najíst se, zdřímnout si - a v případě potřeby si i nechat ošetřit zranění.
V rukou demonstrantů nadále zůstává například kyjevské sídlo odborů, které nebylo zahrnuto do podmínek amnestie.
Vzájemné ústupky ale podle pozorovatelů neřeší podstatu ukrajinského sporu. Opoziční jednání s režimem zůstávají na mrtvém bodě, ať už jde o ústavní reformu, či o jmenování nového premiéra.
Masové protesty na Ukrajině vypukly loni v listopadu, když prezident Viktor Janukovyč odmítl podepsat dohodu o přidružení k Evropské unii a přijal finanční pomoc z Ruska. Postupně se hlavním požadavkem protestů stal odchod Janukovyče od kormidla moci